Konec třetí síly

Když předseda KDU-ČSL P Bělobrádek odůvodňoval rozhodnutí nejít se Starosty a nezávislými do koalice, ale pouze jim nabídnout místa na kandidátkách, mluvil o tom, že nechce, aby u nás po volbách nastala „vláda jedné strany."

„Nechceme riskovat, že by tady mohla být vláda jedné strany," řekl Bělobrádek doslova po jednání celostátního výboru KDU-ČSL. Myslel tím, že kdyby se koalici lidovci a Starostové nepodařilo překročit 10% hranici nutnou pro vstup do sněmovny (a to podle průzkumů bylo velice reálné), propadly by jejich hlasy nesilnější straně, a tou pravděpodobně bude Babišovo ANO.

Andrej Babiš by tak mohl sestavit jednobarevný kabinet jen z příslušníků a sympatizantů hnutí ANO.

Inu, úmysl to byl na první pohled chvályhodný, ale jeho důsledky budou nejspíš právě opačné.

Bělobrádkovi se nepodařilo dosáhnout toho, co se kdysi podařilo Josefu Luxovi. Stát se klidnou (třetí) sílou na politické scéně.

Za Josefa Luxe totiž představovala KDU-ČSL jazýček na vahách, o který usilovala každá z koaličních stran. Političtí kritici Luxovi ovšem vyčítali lavírování a ochotu domluvit se s každým. Někteří politici proto s oblibou citovali anekdotu Vladimíra Jiránka vztahující se k Luxovu krátkému jménu:„Jak se řekne had na tři?“ 

Bělobrádek by ve funkci předsedy KDU-ČSL měl nejspíš skončit. Když v roce 2006 zpackal tehdejší předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek vyjednává se šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem o společné vládě, podporované komunisty, musel se vzápětí z čela lidovců dekovat, přesto, že předsednictvo křesťanských demokratů jej v tom podpořilo (!!!). Tehdy byl předsedou ODS Mirek Topolánek, ČSSD Jiří Paroubek, KDU-ČSL Miroslav Kalousek a komunistů Vojtěch Filip. Taková už je politika. Topolánek a Paroubek už v politice nejsou, Kalousek zvolna končí. Komunista Filip (Palmer) zůstává.

Jenomže kdo na Bělobrádkovo místo?

Nejspíš Jiří Čunek, který se zvolna, ale jistě, opět dere na politické výsluní. První souboj o křeslo předsedy v květnu loňského roku Čunek sice prohrál, ale to bylo za zcela jiné situace.

Čunek kdysi opouštěl vysokou politiku jako nejméně oblíbený ministr v Topolánkově vládě. Lpělo na něm podezření z úplatkářství, sexuálního obtěžování a rasové nesnášenlivosti.

Dnes je starostou, krajským zastupitelem, hejtmanem a senátorem. Navíc mu vyšla poněkud riskantní sázka na to, že se koalice lidovců a Starostů rozpadne dřív, než začne fungovat. Byl to krok hodný Josefa Luxe. Na jedné straně pro vznik koalice v březnu letošního roku hlasoval, na straně druhé dával nepokrytě najevo, že jí nevěří.

Jenomže Čunek znamená otevřenou cestu ke spolupráci KDU-ČSL s Andrejem Babišem, tedy tím, kterému chtěl Bělobrádek zabránit vytvořit„vládu jedné strany.“ Čunek se navíc se šéfem ANO dobře zná. „Moje osobní zkušenost s Babišem je taková, že se s ním dokážu dohodnout. Bělobrádek s Babišem partnerský vztah nemá. A to si myslím, že je chyba,“ popisuje Čunek.

Když přihlédneme k již dobře fungující nadstandardní spolupráci ministrů Jurečky (zemědělství) a Hermana (kultura) s Andrejem Babišem, zdá se být vláda Andreje Babiše  s podporou KDU-ČSL hotovou věcí.

A uvážíme-li, že ani někteří Starostové v čele s Petrem Gazdíkem se nebudou chtít vzdát svých vysokých postů a přivinou se k Babišovi, máme vládu jedné strany s lidovci jako fíkovým listem hravě sestavenou.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz