Kde nic není, ani čert nebere

Kdyby to nebylo tak tragické, bylo by to zábavné. Sledovat dvojici klaunů Hamáček a Zimola, jak si myslí, že přechytračí zkušeného šíbra.

Člověka, který měl takový vliv na Grosse a Zemana, že mu prodali Unipetrol za 3 miliardy pod cenou, navzdory tomu, že mezirezortní privatizační komise doporučila jako vítěze britskou společnost Rotch Energy, která nabídla 444 miliónů eur (tehdy asi 14,5 miliardy Kč). Vláda v prosinci 2001 rozhodla o„prodeji“ Unipetrolu společnosti Agrofert (a polský PKN ORLEN) za 361 miliónů eur (tehdy asi 11,7 miliardy Kč). Že potom Andrej slíbených 12 miliard za Unipetrol nikdy nezaplatil a byl po roce donucen od smlouvy odstoupit, poté, co z Unipetrolu  vyvedl lukrativní zakázky, je věc jiná.

Celý proces privatizace Unipetrolu provázely zvěsti o různých formách korupce. Podezření z korupce směřovalo jak do Polska, u nás pak hlavně na Stanislava Grosse. Nejznámější byla tzv. aféra pět v českých. TV Nova dostala od neznámého dárce záznamy schůzek polského lobbisty Jacka Spyry se šéfem kanceláře premiéra Paroubka (ČSSD) Zdeňkem Doleželem. Obsahovaly dvě pasáže, ve kterých Spyra rozebírá údajnou korupční nenasytnost bývalého premiéra Grosse a Doležel říká:„Sejdeme se u lesa a na stole bude pět v českých,“ což všechna média přeložila jako žádost o pětimilionový úplatek. Spyra Doležalovi také tvrdil, že Andrej Babiš je nejvíc provázán s Grossem a jeho manželkou Šárkou, přes jejíž agenturu posílá Grossovi peníze.

Podle tehdejších spekulací v polském tisku Kulczyk s Babišem rozdali v Polsku a v Česku dohromady 42 milionů eur – v každé zemi půlku.

Člověka, který si koupil Sněmovnu tak, že si o den protáhla existenci jen, aby mu schválila povinné přimíchávání jeho produktů do pohonných hmot občanů?

Člověka, který je odedávna obklopen desítkami"bývalých" lidí z komunistických tajných služeb a policie?

Člověka, jemuž jdou otevřeně na ruku státní zástupci protože jim jako jediný politik nezamítl prokurátorský systém?

Člověka, který veškerý majetek získal buď čachry se„státním“ majetkem, nebo skrze kontakty na politiky a předlistopadové struktury?

Pokračovat netřeba.

Proti takové„těžké váze“ nastoupily dvě sociálně demokratické mušky váhy s prakticky nulovými zkušenostmi. Jiří Zimola, který nedokázal vysvětlit, kdo mu postavil chajdičku na břehu lipenské přehrady za čtyři a půl milionu? Nedostudovaný tlumočník Jan Hamáček, který na sebe upozornil protesty proti výstavbě amerického radaru v Brdech, ale jinak se nijak v ničem neprojevoval?

Zoufale zadlužená sociální demokracie, která propadla v parlamentních volbách by potřebovala nějaký úspěch, aby zastavila svůj pád do politické propasti. Tím mělo být vyjednání výhodných podmínek pro vstup do vlády Andreje Babiše.

Nepovedlo se.

Teď aby se ČSSD rychle poohlédla po nějakém tom buldozeru typu Jiřího Paroubka.

Jenomže kde nic není, ani čert nebere.

Ivan Bednář,ivanbednar.blog.iDNES.cz