Jak komunisté falšují historii

Rusko prý hrálo v srpnové invazi do Československa jen malou úlohu. Britskému listu The Guardian to řekl šéf českých komunistů Vojtěch Filip.

Blíží se padesáté výročí okupace Československa armádami Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. Jenomže Rusové, podle Filipa, za invazi v roce 1968, prý nemůžou, Brežněv byl Ukrajinec. „Tehdy byl v politbyru Sovětského svazu pouze jeden čistokrevný Rus, a ten hlasoval proti invazi. Brežněv byl z Ukrajiny. Většina invazních armád byla ukrajinská,“ podotkl šéf českých komunistů. Podle něj hlavní roli v srpnové invazi hrály ukrajinské armády.

Nic z toho samozřejmě není pravda. To jen Vojtěch Filip si ve stylu Rádia Jerevan myslí, že okupace nebyla dílem Sovětského svazu, ale hlavně socialisty z NDR, komunisty z Polska a Maďarska.

Filip si zřejmě plete Maďarsko s Bulharskem. Šéf maďarských komunistů János Kádár se svým gulášovým socialismem naopak Dubčeka varoval. Člověk, který v roce 1956 vydal Rusům na smrt„maďarského Dubčeka“ Imre Nagye, se „našeho“ Dubčeka pokusil varovat ještě těsně před invazí. 

Setkal se s ním na vlastní žádost na polooficiální schůzce 17. srpna 1968 v Komárně. Skutečnost, že Kádár byl odporcům invaze, dostatečně dosvědčuje i jeho vskutku odvážný až možná plamenný projev na předcházejícím setkání velitelů armáda varšavské smlouvy v Moskvě.

Tam naopak Todor Živkov poprvé navrhl vojenský zásah. Předcházelo tomu setkání Živkova s vlastizrádcem Drahomírem Kolderem v dubnu 1968 v Praze, kde prý Živkova prosil, aby řekl„sovětským soudruhům,“ že bez rozhodné pomoci zvenčí nemohou zdravé síly zvládnout situaci. Je nevyhnutelné přijmout jakákoliv opatření, žádal Kolder, ale bez žádané pomoci se čeští komunisté podle nemohou obejít.

Za druhé Filip nepravdivě tvrdí, že rozhodnutí o okupaci Československa bylo dílem jen jednoho člena politbyra, byť nejmocnějšího. Ukrajinec Brežněv.

Ani to není pravda. Brežněv byl po rodičích etnický Rus a narodil se ve městě Kamenskoje v Jekatěrinoslavské gubernii Ruského impéria. A naopak to byl právě Brežněv, který velice a dlouho váhal, zda k okupaci přikročit či nikoliv. Navíc podle historických dokumentů bylo v roce 1968 v sovětském politbyru, jmenovaném dva roky předtím, jedenáct lidí. Kromě Brežněva to bylopět Rusů (nikoliv jen jeden, jak tvrdí Filip), jeden Bělorus (to možná Filipa popletlo), jeden Lotyš a tři Ukrajinci Nikolaj Podgornyj, Dmitrij Poljanskij a Pjotr Šelest.

A konečně tvrdí Filip, že okupační jednotky byly převážně ukrajinské. To rovněž není pravda. Všich, kdo prožili první dny invaze se jistě pamatují, že tyto prvosledové jednotky pocházely především z asijských republik a povětšinou ani netušili, kde se to ocitly. Miloň Čepelka vzpomínal, jak se při okupování vily armádního rozhlasového vysílání na Vinohradech s vojáky nemohli nijak domluvit, protože jim nerozuměli. Tak jacípak Ukrajinci!

Vojtěch Filip si vytvořil image bodrého hokynáře, který umně kšeftuje s politickým zbožím, za tvrďáky v komunistické straně jsou všeobecně považováni Miroslav Grebeníček, který tvrdí, že v Uherském Hradišti nebyla věznice, kde jeho otec mučil politické vězně, ale sanatorium s všestrannou péčí. Nebo Marta Semelová, obhajující Klementa Gottwalda s přesvědčením, že Milada Horáková nebyla popravena po politicky vykonstruovaném procesu, ale že se ke své„diverzní činnosti“ dobrovolně doznala Nebo Stanislav Grospič z ortodoxního stalinistického křídla či vrchní ideolog KSČM místopředseda Josef Skála.

Předsedu KSČM Vojtěcha Filipa většina lidí považuje za neškodného kšeftaře z dob českobudějovické firmy Sfinx, kde prodával smaltované hrnce a kastroly. Jenomže, jak se teď ukázalo, skrývá se pod touto slupkou nebezpečný manipulátor.

Leze to z nich jak z chlupaté deky, řekl by jeden. Ale oni se jen řídí orwelovskou poučkou – kdo ovládá minulosti, ovládá i budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost.

O komunistickou stranu opírající se současná vláda Andreje Babiše si může blahopřát k takovému partnerovi. Snadno se tak můžeme dočkat toho, že při příštím smutném výročí srpnové okupace se opět dozvíme, že nešlo o okupaci, ale o bratrskou pomoc. A vrátíme se velkým obloukem do období Pražského jara, které tak vzývají všichni tzv. reformní komunisté a dnešní neomarxisté.

Tvrzení Vojtěcha Filipa jsou snadno vyvratitelné lži a Filip to musí vědět. Zbývá ale několik otázek, které jsou mnohem znepokojivější. Patří Filipovy výmysly do současné propagandistické kampaně proruských médií? A proč to otiskl právě Guardian, britskými čtenáři označován jako nejlevicověji orientovaný? Proč právě ve Velké Británii, kde se v poslední době odehrávají záhadné vraždy špionů, připisované ruským tajným silám a kde stojí v čele labouristické strany marxista Jeremy Corbin, podezřelý ze styků s československou komunistickou rozvědkou?

Plní Filip něčí zadání? A pokud ano, pak koho?

Ivan Bednář,ivanbednar.blog.iDNES.cz