ČSSD jako Buridanův osel

Na přísně tajném místě se sešli sociálně demokratičtí straničtí bossové, aby rozhodli o svém prezidentském kandidátovi do přímé volby prezidenta. Tím podle ČSSD bude nestraník Jan Švejnar nebo místopředseda nejsilnější opoziční strany Jiří Dienstbier. Shodlo se na tom v sobotu 18. 2. 2012 grémium sociální demokracie. ČSSD tak zdárně pokračuje ve své dvojkolejnosti či nerozhodnosti.

Nerozhodný postoj je v literatuře popisován jako Buridanův osel, což je obrazné vyjádření lidské nerozhodnosti. Zda se vztahuje i na nerozhodnost stranickou není známo. Já si myslím, že ano.
Buridanův osel, pojmenovaný podle francouzského filozofa ze 14. století Jeana Buridana, stojí hladový osel mezi dvěma kupkami sena stejného objemu a kvality. Osel zemře hladem, protože se není schopen rozhodnout, z které kupky si má vzít. Podobně již Aristoteles popisuje příklad muže, který nic nepodnikne, protože je stejně hladový jako žíznivý a stojí před problémem, zda se najíst, nebo napít.
ČSSD nám říká:  Švejnar na hrad. Ale ČSSD nám také současně říká: Dienstbier na Hrad. Tak kdo vlastně. Podobně jako zmíněný osel stojí ČSSD mezi dvěma kupkami sena a neví do které se pustit. S oběma kandidáty povedou sociální demokraté debatu v březnu a dubnu (nebo jindy) ve všech krajích za účasti veřejnosti. Diskusi vyhodnotí grémium a kandidáta navrhne ústřednímu výkonnému výboru.  Definitivně prý rozhodne o nominaci v květnu nebo začátkem června (nebo jindy) stranický ústřední výkonný výbor.    
Paradoxní na tom je to, že ani jeden kandidát není dobrý.
Známé je, že ekonom Jan Švejnar byl svého času předsedou dozorčí rady ČSOB, která patří belgické finanční skupině KBC a která kdysi „uloupila za bílého dne“ Investiční a poštovní banku a dodnes vede s českým státem soudní spor o miliardové částky. Svého času se také vydával za člena nominační komise na Nobelovu cenu, což nakonec popřela sama mluvčí Královské akademie věd Annika Pontikisová. Švejnar také neúspěšně kandidoval za Stranu zelených ve volbách do evropského parlamentu.
Nemá cenu pokračovat. Stručně to kdysi v nějakém rozhovoru vyjádřila poradkyně pěti amerických prezidentů Eliška Hašková Coolidge, když prohlásila, že by Švejnarovi nikdy nepodala ruku.

S Jiřím Dientsbierem je to trochu složitější. Jednak proto, že kromě odmítavého postoje k uzavření koalice ČSSD a ODS na pražském magistrátu se zatím nijak politicky neprojevoval. Jeho politické postoje nejsou tudíž nijak známy.
Druhak proto, že za ním stojí radikální křídlo ČSSD.  Jiří Dientsbier je totiž „horkým“ favoritem Davida Ratha, který za jeho zvolení lobboval jak u Bohuslava Sobotky, tak u Lubomíra Zaorálka, což způsobilo roztržku mezi Rathem na jedné straně a Zdeňkem Škromachem a Marií Benešovou na straně druhé. Benešová dokonce prohlásila, že v ČSSD je jakási cenzura, která znemožňuje členům ČSSD hovořit veřejně o možných kandidátech.
Obě tyto skutečnosti Jiřího Dientsbiera jako prezidentského kandidáta značně zpochybňují.
Jen aby to nakonec nedopadlo tak, že voliči, kteří volí sociální demokracii, dají nakonec v přímé volbě přednost jinému kandidátovi, než kterého jim doporučuje strana – jezevci z Vysočiny Miloši Zemanovi.
Ale ani to by nebyla žádná výhra.  
Ivan Bednář