Byl Babiš Bureš nebo nebyl Bureš Babiš?

Komunista Nazim Hikmet byl turecký básník se složitým osudem. Narodil se v Řecku, zemřel v Moskvě. V Turecku, kam se vrátil v roce 1924 z tehdejšího Sovětského svazu, byl několikrát vězněn. Po propuštění z posledního věznění v roce 1950 odjel do Sovětského svazu, kde nakonec zemřel v roce 1963. Měl i polské státní občanství a několikrát byl i Praze. Kromě jiného napsal Hikmet také divadelní hru, kterou pro tehdejší Divadlo satiry upravil v roce 1956 Jan Werich, s názvem Byl Filip Filípek nebo nebyl.

Vcelku plytká hra byla oficiálně prohlášena za ostrý útok na právě odhalený “kult osobnosti”. Hodný vedoucí soudruh Pavel Petříček je proměněn zlým našeptavačem Filipem Filípkem v nabubřelého papaláše, ale do konce hry se ze svého jakoby zlého snu probudí a stane se zase “prostým člověkem”. V tom okamžiku zlý Filip Filípek (jakýsi negativní Petříčkův dvojník) záhadně zmizí - a kladný komentátor hry, Muž s čepicí, se ptá publika: Byl Filip Filípek, nebo nebyl?

Werichova úprava dosáhla toho, že v okamžicích, kdy se z Petříčka stane obludný frázista, publikum této karikatuře komunistického aparátníka nadšeně tleskalo. To ale bylo vše. Jinak byla Hikmetova konjunkturální hra dokladem toho, co bylo vlastně domácímu obyvatelstvu “odhaleno” z Chruščovova tajného projevu na 20. sjezdu: bezobsažná fráze o “kultu osobnosti”. Tvářit se, že se touto hrou divadlo vyrovnávalo s obdobím stalinské hrůzovlády, bylo evidentní lží.

Místopředseda vlády a ministr financí, předseda hnutí ANO, Andrej Babiš byl podle slovenského Ústavu paměti národa estébák s krycím jménem Bureš. Bratislavský soud si to nemyslí. Podle dostupných informací vedla StB  Babišův osobní svazek. Svazek byl ale po listopadu 1989 skartován. Ústav u soudu předložil jiné dokumenty a hlášení, kde Bureš figuruje. Krycí jméno Bureš je evidované ve dvanácti spisech, nezávisle v pěti městech.

Ve prospěch Babiše ale u soudu svědčili jiní estébáci. Šuman a Kul´ha. Prý si všechno vymysleli, aby si vylepšili pracovní výsledky. Slovenský historik Jerguš Sivoš před soudem prohlásil, že archivní svazky, které poukazují na údajnou spolupráci Babiše s komunistickou tajnou policii, byly ale vedeny v souladu s tehdy platnými předpisy. Kuľha a jeho kolegové by museli být geniální, aby si Bureše vymysleli a udrželi několik let při životě proti všem kontrolním mechanismům; museli by si vymyslet nejen spis Bureš, ale i záznamy ve svazku propůjčeného bytu, v objektovém svazku vedeném k Petrimexu, ve svazku, kde byla vyhodnocena spolupráce atd. To je nemožné. A hlavně – proč by riskovali, že se na to přijde a oni „přijdou o hlavu“?

Navíc slovenský Ústav našel spis, který vznikl rok poté, co Kuľha Babišův spis „založil do archivu“. Jedná se o spis Bauer, který StB vedla již od roku 1980 na obchodního náměstka podniku Petrimex Dušana Slezáka. Jeho autorem je Kuľha! V roce 1988 měl Petrimex na starosti právě on. Navrhl Slezáka získat jako tajného agenta. „Previerka kandidáta bola a je vykonávaná prostredníctvom agentúrnej siete v PZO Petrimex, a to TS (tajný spolupracovník) Bureš, TS Mráz, TS Bystrický a TS Horáček,“ zapsal Kuľha v září 1988.

Babiš figuruje i ve spisu Voják, kde jsou zachyceny schůzky Bureše s estébáky v propůjčeném bytě. Musel být kovaný a spolehlivý agent, spolehlivý agent, když měl přístup do konspiračního bytu. V těch byly nainstalovány prostorové odposlechy, takže by se dalo spolehlivě kontrolovat, jestli si schůzky estébáci nevymýšlejí. Agent mohl do „bytu“ vstoupit jen po použití hesla. Byl přesně poučen, kdy má přijít a co má vyslovit, aby se tam s někým sešel. StB byla pečlivá.

Agenturní záznam v objektovém svazku Chemapolu (předtím Petrimex) také dokládá Babišovu aktivní spolupráci. Oznámil, že ho dva cizí státní příslušníci podplácejí. Když byl svazek po dvou letech vyhodnocován, informace od Babiše se potvrdily jako pravdivé. Udání si estébák nemohl vymyslet.

Máme si navzdory daným faktům snad myslet, že je Babiš čistý? Že by měl mít čisté lustrační osvědčení? Komu máme více věřit? Historikům z Ústavu paměti národa nebo dvěma estébákům, kteří do doby než byly jejich činy promlčeny, si nic nepamatovali. Činy byly promlčeny, estábáci najednou otočili. Tvrdí, že si všechno vymysleli.

Byl tedy Babiš Bureš nebo Bureš nebyl Babiš? Rozhodnutí ještě není pravomocné. Ústav se odvolal. Někteří novináři poukazují na to, že slovenský premiér Robert Fico měl zájem, aby Babiš soud vyhrál.

Slovenský Ústav paměti národa, podobně jako český Ústav pro studium totalitních režimů,  bojuje o svou existenci. Ten náš Ústav nedávno ovládly levicové síly. V Radě Ústavu zasedají bývalí komunisté. Skutečná historie se krčí někde v koutku. Zločiny komunistů upadají v zapomenutí a za chvíli se veřejnost bude dovídat stejně málo, jako v roce 1956 o tom tajném Chruščovově projevu na XX. sjezdu KSSS.

Zlý Filip Filípek jako v té Hikmetově hře zmizí a zůstane jen „prostý člověk“ Babiš. Zase se podařilo nasypat lidem písek do očí.

Ivan Bednář