Babišovi spadly klapky z očí

Dnes již v podstatě bývalý poslanec za hnutí ANO Martin Komárek se dal slyšet, že nemohl snášet pitomé projevy v parlamentu. Ukázková škola mesiášství, narcisismu a samolibosti.

Komárek už podle svých slov nechce sedět v Poslanecké sněmovně, která je prý plná klientelismu.„Co se týče politiky, tak Sněmovna je nemocná. Je to nemoc chronická. Je to dům pokrytectví a zloby. Tam se mi skutečně nelíbilo,“ říká ke svým důvodům, proč chce nakonec praštit s politikou.

Babiš to ale vidí jinak. Podle něj Komárek žadonil o to, aby byl na nějaké kandidátce na volitelném místě. Když se takové místo nenašlo, rozhodl se Komárek skončit.  To ale Komárek odmítá.

„Babiše jsem o nic nežadonil. Nekandiduji, protože blbost projevů v Poslanecké sněmovně už nemohu vystát. Mohl bych být spíš pražským radním pro kulturu,“ vysvětluje poslanec za ANO Martin Komárek, který odmítl kandidaturu do parlamentních voleb. Dodává, že Andrej Babiš je zahleděný sám do sebe, nesedí mu jeho autoritativní přístup k lidem.

Před dvěma měsíci mluvil ale jinak. To si ještě myslel, že ho Babiš udělá, tak jako před čtyřmi roky, volebním lídrem v Libereckém kraji. Spletl se. Ani Babišův diktátorský styl nic nezmohl, liberečtí prostě Komárka odmítli. Žádná nominace, natož volebního lídra!

Babiš se snažil situaci ještě zachránit a nabídl Komárkovi místo na pražské kandidátce. Ale také Praha se proti Komárkovi vzbouřila, i když nakonec byla ochotná umístit ho někam do poloviny kandidátky.

To se ale Komárkovi zdálo málo. A roztržka byla na světě.

Když Sněmovna projednávala usnesení, ve kterém odsoudila„daňové optimalizace“ Andreje Babiše, stál Komárek pevně za svým šéfem. V jednom z nejtrapnějších (a nejkratších) projevů označil jednání Sněmovny za „sado maso v přímém přenosu“. Jeho tehdejší vystoupení silně připomínalo blábolení opilce ve čtvrté cenové skupině.

Sobotka, poslušen výzvy poslanců, se pak snažil odvolat Babiše z vlády. Komárek stál opět neochvějně za Andrejem. Tvrdil, že„Sobotka vystřelil z Aurory, začala válka, my ji ve volbách vyhrajeme.“ A dodal, že premiér nemá na práci nic jiného než útočit na ANO. To ještě chtěl Komárek kandidovat za ANO. A přidal vizi, že „Andrej Babiš neustupuje, není mučedník a jako mučedník neskončí.“

Jeho patolízalství se projevilo mimo jiné i tím, že chtěl svého času, kvůli trestnímu oznámení, které podal poslanec Zdeněk Šarapatka na prezidenta Miloše Zemana, svolat volební výbor, jemuž předsedal. Členům volebního výboru totiž rozeslal mail, ve kterém se chování Šarapatky odsuzoval "Mám pochyby o tom, že se činnost pana Šarapatky slučuje s morálním kodexem člena Rady ČT," snažil se prásknout Šarapatku Komárek. Rozpaky v něm údajně vyvolal už Šarapatkův dřívější komentář v Lidových novinách, kde kritizoval Zemanovy spojence za to, že se "navážejí" do České televize.

Nebyl by to ale Komárek, kdyby i v tomto případě neprojevil svojí trapnou nerozhodnost a nejistotu, a rozhoupal se k nějakému činu.

"Jeho (Šarapatkova) současná proaktivní žaloba na prezidenta prohloubila mé rozpaky. Prosím, co si o tom myslíte? Měli bychom svolat výbor?" ptal se předseda výboru Komárek.

Kromě nebetyčné nabubřelosti svědčí Komárkovo prohlášení o hlouposti poslaneckých projevů,  o tom, že někdejší novinář, který se dal nalákat Babišem, nemůže unést své totální selhání. Řešit to, že se jednoznačně stal člověkem, od kterého si ostatní v Poslanecké sněmovně odsedávali a který, vedle dalši Babišovi myslitelky Jany Lorencove, byl sám původcem těch nejpitomějších (a nejkratších, často to byly jen dvě tři holé věty) projevů, pomluvami kolegů, je ten nejubožejší způsob.

Babis si Komárka jistě zpočátku považoval, konec konců ho udělal v minulých volbách lídrem v Liberci, jako někdejší oddaný komunista /a Bureš/ jistě vzhlížel k synovi komunistického ekonoma, slibujícího zářné zítřky (DEM za tři koruny, pamatujete?), který radil Fidelu Castrovi, jak přivést Kubu do komunistického područí, s patřičným respektem, ale zřejmě rychle vystřízlivěl.  Dnes to vidí jinak, klapky z očí spadly.

Dnes jde Komárek proti němu. Proč? Inu, proto že ho už nikde nechtějí. Svého času se vyjádřil, že by chtěl být prezidentem, když se to nepovedlo otci Valtrovi.

Myslím, že čtyři poslanecké roky bohatě stačily.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz