Dluhová brzda se dostala do sněmovny

Prvním čtením ve sněmovně prošel návrh takzvané Finanční ústavy, která by měla být jakousi brzdou pro příliš rozhazovačné politiky, jejichž politika by mohla vést k nadměrnému navyšování rozpočtových schodků a tudíž k růstu veřejného dluhu. Pokud dluh překročí 45 % HDP, poslanci přijdou o část platu. A pokud to bude přes 50 %, vláda bude muset sněmovnu žádat o důvěru. 

Tato opatření by měla vést k tomu, aby nyní ani v budoucnu nemohla žádná vláda utrácet rozhazovačně více peněz, než kolik do rozpočtu získá z daní. Nebo vlastně aby nemohla utrácet víc, než kolik bude povolený deficit rozpočtu. Tudíž aby se chovala rozumně, jako to musí dělat většina domácností, pokud se nechce ocitnout v ekonomické pasti.

Je naprosto správné, aby vláda, která se chová sebevražedně nezodpovědně, musela sněmovnu žádat o důvěru. Samozřejmě se může stát, že i rozhazovačná vláda svou důvěru poslanců získá, ale bude tak alespoň zcela jasné, kdo je viníkem předlužení země. Navíc díky tomuto opatření bude muset vláda velmi zvažovat argumenty pro podobné počínání a bude je muset umět poslancům i celé veřejnosti velmi podrobně vysvětlit. Zkrátka bude platit, že vláda ponese okamžitou a bezprostřední odpovědnost za své rozpočtové chování.

Podobně zodpovědní budou muset být i všichni poslanci. Podle ústavy jsou samozřejmě neodvolatelní, ale to by je nemělo zbavovat rozumné míry odpovědnosti za jejich rozhodnutí. Pokud svými rozhodnutími přispívají ke špatnému stavu národní ekonomiky, musejí sami na svých příjmech pocítit důsledky svého počínání.

Mám jen jedinou připomínku: budou snížením mzdy potrestáni i ti poslanci, kteří hlasovali proti vládnímu utrácení? To by zavádělo principem kolektivní viny, který nás vrací hluboko do časů reálného socialismu. A to si snad nikdo nepřeje.