Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Heslo dneška: paření, sport, relaxace

„Co budeš dělat o víkendu?“ Běžná otázka, kterou si lidé navzájem pokládají. Očekávají odpověď typu: jedu na výlet, na festival, do divadla, do kina, do hospody atd. Nikdo nečeká odpověď: „Nic, jen tak budu“ nebo „budu dělat to, co je nezbytné; budu se starat o děti, babičku, dědečka.“ Příkazem doby je někam vyrazit nebo se povyrazit, něco „zažít“. Jakoby v těch pěti dnech mezitím člověk vůbec nežil a probral se k životu až v pátek odpoledne :-)

Zejména ve velkých městech s rychlejším tempo života, lidé chtějí o víkendu "zažívat" hodně intenzivně. Jsou dva typy - jeden typ při tom energii vydává, druhý přijímá. První brázdí restaurace, diskotéky, noční kluby a celý víkend propaří. Vydají hodně energie, o to méně jim pak zbývá v práci. Ale to nevadí, protože práce pro ně není to hlavní, je to jen způsob obživy, není třeba to moc řešit. Donedávna jsem si myslela, že takhle žijí jen mladí lidé tak do 30 let. Ale zjistila jsem, že to tak není. Žije tak spousta lidí i ve čtyřiceti, v šedesáti.

Do prvního typu řadím i sportovce. Fotbalisti, cyklisti, horolezci, skejťáci... Vydávají fyzickou energii, ale pohyb je nabíjí psychicky. Leckdy má i cíl. Nejdříve překonat svojí lenost :-) ´Vyšší cíl´ je postoupit do ligy, vyhrát nad druhými. Vylézt na vyšší kopec, horu, skálu, překonat fyzické meze.

Pak jsou lidé, kteří energii přijímají. Třeba proto, že vydali mnoho energie během týdne v práci, ke které se staví mnohem zodpovědněji než ten první typ. Potřebují takzvaně ´dobít baterky´. Vyznávají odpočinek, wellness, chodí na masáže, dívají se na televizi, čtou knížky, v létě se opalují a koupou. Jsou v klidu. Snaží se být v klidu, nerozčilovat se.

Pořád je to o energii.

Jsou lidé, kterým energie chybí mnoho, proto jim nezbývá, než ji pouze přijímat. Jsou staří, nemocní nebo ještě hůře obojí. Nezbývá jim než ležet v nějakém zařízení pro ně určeném. Víkend je pro ně větší utrpení než pro jiné, protože si uvědomí, že oni ho nemohou pořádně "zažít". Jsou často osamělí. Vděční za každý úsměv sestřičky nebo vlídné slovo lékaře. Příbuzní je navštěvují z povinnosti a leckdy dokonce jen z vypočítavosti - aby si vyzvedli jejich důchod.

Samozřejmě - ne všichni, nechci paušalizovat. I pozitivní návštěva jim připomene, že to, co zažívají „ti zdraví“, pro ně neplatí. Rozlítostní je to. Život je naruby a najednou mají spoustu času na to, aby přemýšleli sami o sobě, o tom, co dělali v životě špatně, komu všemu ublížili. Předtím si ten čas nechtěli udělat, protože museli jet na výlet, pařit, jít na fotbal, do kina, do divadla, na festival...

Říkám si: kdyby z té první i druhé skupiny alespoň třetina místo paření či sportování věnovala energii tomu, že navštíví staré nebo nemocné, dokonce i když nejsou jejich blízcí příbuzní, a pobyla s nimi déle než trvají návštěvní hodiny, jen tak si s nimi povídala, sdílela jejich vzpomínky, povyprávěla, co zajímavého se za týden stalo... Možná by si po takové návštěvě jednou položila otázku: k čemu to všechno je? K čemu to hltání nové a nové zábavy? Posune mě to někam? Nestagnuju stále na mrtvém bodě?

Možná by pak už nechtěli tolik energie vydávat na činnosti, které se stále opakují a nepřinášejí jim nic kromě dočasné euforie (a pak - v případě první skupiny - kocoviny). Paření něco stojí. Pokud si nekoupíte krabicáka a nevypijete ho doma u televize. V naší civilizaci, která si říká vyspělá nebo dokonce rozvinutá, lidé prolijí hrdlem obrovské peníze.

Připadá mi to jako plýtvání - nejen penězi, hlavně vlastní energií. (Koneckonců, peníze jsou také energie, jen v jiné podobě.) Když si uvědomím, že jsem smrtelná a mám jen omezený čas na světě - i kdybych se zavřela do kyslíkového stanu jako Michael Jackson a žila superzdravě - pořád je má smrt nevyhnutelná a každou vteřinu se blíží.

Nesejčkuju. To je pouhé konstatování faktu. Chci svou omezenou energii využít tak, aby to mělo smysl. Ne jen pro mě. I pro někoho jiného. A ne jen neustále konzumovat sport, kulturu, vizuální vjemy, pořád něco slavit. Je tady vůbec co slavit? Naše planeta je plná rvaček, hádek a debat, kde se lidské bytosti navzájem urážejí, ponižují a plivou na sebe. A ještě to nazývají „demokratická diskuse“.

Nechci to vidět, nechci to slyšet. Když vidím lidi, jak si navzájem ubližují, je mi smutno. Když vidím lidi, jak do sebe lijí hektolitry alkoholu, aby si trochu pohopsali a pak se cestou domů nebo na nádraží pozvraceli do pangejtu, je mi smutno.

Kdybych to mohla zastavit mávnutím kouzelného proutku, udělala bych to. Hned teď. Kouzelný proutek bohužel nemám. Proto píšu tenhle blog, který si přečte tak dvěstě, tři sta, možná čtyři sta lidí. Nevadí, jsem vděčná za každý klik. Pořád věřím, že bude líp.

Zítra? Za rok? Za sto let?

Autor: Iva Nachtmannová | středa 20.4.2011 0:00 | karma článku: 13,09 | přečteno: 1438x
  • Další články autora

Iva Nachtmannová

O zimním příběhu a touze splnit poslání

Při nedávné cestě do Mnichova jsem v autobuse viděla nádherný film "Zimní příběh". Nerada bych, aby to vyznělo jako skrytá reklama, ale miluju cesty se Student Agency, jelikož nemám televizi a vidět film je pro mě vzácnost. "Zimní příběh" je film o tragické lásce na smrt nemocné dívky a zloděje, který zapletl s démonem. A mnohem víc je o poslání, které každý z nás na zemi má, a které někteří hledají...a někteří o něm ještě nevědí.

16.3.2015 v 18:02 | Karma: 6,71 | Přečteno: 314x | Diskuse| Osobní

Iva Nachtmannová

Sbohem, Shaune!

"Mami, že s ním dojdeš k veterináři?" byla věta, kterou jsem slyšela od svého synka asi před měsícem. "Jasně, to víš že jo." Neprozřetelně jsem slíbila něco, co jsem nezvládla splnit. Křeček Shaun, kterého jsem koupila pro dceru, totiž nevypadal dobře. Pod čumáčkem se mu udělala bulka a zvětšovala se. Já jsem ale návštěvu lékaře odkládala, buď proto, že jsem byla v práci nebo unavená po práci... Nepřipouštěla jsem si, že by to bylo tak vážné. Řeknete si možná: to je toho, křeček. Ale byl to člen rodiny, dceřin mazlíček. Byl s námi i na dovolené.

15.5.2013 v 16:16 | Karma: 13,51 | Přečteno: 543x | Diskuse| Osobní

Iva Nachtmannová

Jak jsme se potkali se strachem (a pomohli malinké Romce)

Zrovna jsme se s přítelem vraceli z návštěvy mojí maminky. Moc příjemné letní odpoledne na zahrádce v kolonii, s červeným borščem servírovaným pod jabloní, se záhonky krásných zahradních květin a barevnou zeleninou všude kolem. Maminka bydlí v Teplicích. Odtamtud nejezdí moc často přímý vlak, proto se musí přestupovat v Ústí nad Labem. A tam, ve vlaku do Ústí, jsme ji potkali. Drobnou Romku se dvěma dětmi, která se chovala...tak trochu divně.

5.10.2012 v 20:00 | Karma: 16,65 | Přečteno: 1778x | Diskuse| Společnost

Iva Nachtmannová

Ach, ty naše strašné koncepty!

Napadlo mě to, když jsem dnes jela autobusem MHD s dětmi do školy. Na jedné stanici vystupovali dva roztomilí "blázínci" - takoví ti lidé, co už když se narodili, neměli všech pět pohromadě. Lékař by je nejspíš ohodnotil termínem Downův syndrom, ale to není podstatné. Byl to kluk a holka, a když vystupovali, chlapec řekl řidiči: "Tak děkujeme a nashledanou."

25.4.2012 v 12:00 | Karma: 15,29 | Přečteno: 1286x | Diskuse| Osobní

Iva Nachtmannová

Co všechno může odstartovat jedna hádka

Cestou z práce jsem se pohádala s jednou kolegyní. Přiznávám, že jsem se neovládla, což považuji za selhání. Jakožto praktikujícímu adeptovi dzogčhenu (esence buddhistických nauk) by se mi tohle stávat nemělo. Kolegyně teskným hlasem prohlásila, že by si ráda někdy zašla na mši. A já na to: "To je zbytečné. Křesťanství je dualismus. Tam je Bůh, který je mimo tebe a žádáš ho o pomoc. Ne Bůh, který je uvnitř tebe."

4.3.2012 v 10:00 | Karma: 9,85 | Přečteno: 1419x | Osobní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji

3. května 2024

Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....

Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě

3. května 2024  5:16

Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...

Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát

3. května 2024

Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...

Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků

3. května 2024

Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...

Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!

Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....

  • Počet článků 39
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1201x
Jsem romantická žena, která se nerada nudí a má nutkavou potřebu stále objevovat něco nového a učit se novým věcem.
Miluji krásu: krásné krajiny, architekturu, krásné lidi - muže i ženy - jak navenek, tak uvnitř. Bez ohledu na barvu pleti či náboženské vyznání.

 

Ráda fotografuji, fotografie lze nalézt na Instagramu: 
https://www.instagram.com/iva_nach/