Opět o Karlovi

Karel je člověk více tváří, v současné době čtyř. Tedy takhle to aspoň o sobě tvrdí, nemyslím si, že by měl důvod si přede mnou vymýšlet.

Jedna manželka a tři milenky. S nevěrou začal už dávno, dost brzy, asi po třech létech manželství. Prý mu ta jeho moc nedává. Když se ho zeptám, proč si ji tehdy bral a proč je celou tu dobu s ní, říká, že ji má rád, že ji stále miluje. Ví, že ji nepředělá, nechce ji nutit, nechce opustit ji a rodinu. Tak si „to“ hledá jinde.

Sám prý nedokáže odhadnout, co všechno jeho Jarka ví, celou tu dobu to před ní tají. Myslí si o ní, že buď někdy něco vytuší a je tolerantní nebo je v tomhle slepá. Sám se schovává za občasné služební cesty, večírky s kamarády, někdy si s některou s milenek jen tak odskočí v pracovní době, jindy jim stačí kancelář.

Prý už má praxi, vybírá si zásadně vdané paní, které jsou na tom podobně, jako on sám a pro které nepřichází v úvahu bourání mostů. Když nemá čas jedna, má ho druhá nebo třetí, když ani ta ne, zajde si na privát. Svým milenkám se snaží dávat víc, než jen sex. Ne peníze, ani žádné nákladné dárky, snaží se jim být duševní oporou. Vyslechnout je, rozebrat problém, potěšit, prostě jak je zvyklý z domova. Tvrdí, že v poslední době se svým způsobem usadil, ty tři má už dlouhou dobu. S úsměvem říká, že mu vyhovují tělem i duší a soudí, že on jim též.

Krátce potom, co jsme se poznali, to zkoušel i na mě. Mluvil tak, že to se mnou cloumalo, být trochu měkčí, asi bych podlehla. Občas mě napadne, jaký asi je v posteli, ale neřeším. Pak už by se mi tak otevřeně nesvěřoval a já bych neviděla příklad „syrového“ života s jeho strany. A nemohla se o něj tu a tam podělit s vámi.