Rozhovor čtyř chlapů v hospodě před rokem. Baví se spolu o tématu, které je jim blízké a Francek se zeptá: „Tak co, hošani, jakoupak máte?“
Pepa: „Já si potrpím na poklidné typy, mám Angličanku, je to bezvadná přírodní blondýna, vaří sice trochu nenápaditě, ale v posteli jí to stačí tak jednou za měsíc, nemůžu si stěžovat.“
Jarouš: „Pánové, já si nabrnknul Brazilku, nedovedete si představit ten oheň a uragán. Dopiju a musím vypadnout, tak jako tak mě nenechá do rána vyspat.“
Jiřík: „Víte co, jste hlupáci, najděte si černošku, jako jsem to udělal já. Je z Jižní Afriky, postavu má, že by jí mohl celej svět závidět a je zvyklá se o chlapa pořádně postarat.“
Fracek se znovu ozve: „Hošani, nevím jak vy, ale já si na žádnou exotiku nepotrpím. Moje Mařka je Češka jak poleno, zlí jazykové o ní sice tvrdí, že vypadá jak Číňanka, ale není to pravda, má jen trochu jakoby šikmý voči. Takový knedlo zelo s vepřovkou vám žádná z těch vašich nedokáže uvařit.“
Rok uběhl jako voda a ti samí čtyři chlapi se sešli potají v garáži u lahváčů. Francek jim položí stejnou otázku: „Tak co, hošani, jakoupak máte?“
Pepa se rozkašle: „Hu, hu, hu, kluci, stojí to za starou belu, chytil jsem tu britskou a málem mi roztrhala plíce, musel jsem kvůli ní bejt v posteli celej měsíc.“
Jarouš si vytáhne z podpaží teploměr: „Pánové, mě dostala ta brazilská, nedovede si představit ten žár, mám skoro čtyřicítku. Dopiju a musím vypadnout, tak jako tak se do rána nevyspím.“
Jiřík: „To jste na tom ještě dobře, vy chytráci, já mám tu z Jižní Afriky a fakt není co závidět, jsem z ní tak vorvanej, že už si nepřipadám ani jako chlap.“
Francek se znovu ozve: „Hošani, nevím jak vy, ale já si na žádnou exotiku nepotrpím. Přepadla mě ta klasická česká, co o ní zlí jazykové tvrdí, že ji vyrobili v Číně naschvál. Už je to skoro měsíc a představte si, furt ještě nepoznám, když jím knedlo zelo s vepřovou.“
