Život současného člověka v realitě každého dne.
Heslo současnosti. Štěstí člověka.
Zabývejme se nyní smyslem života současnosti. Vše, se děje ve smyslu víry v lidské štěstí jako poslední smysl života, který spočívá v hojnosti konzumu. Máme k dispozici spoustu informací, které nám zprostředkovává Internet, média všeho druhu; jak přelstít stáří nejrůznějšími prostředky, které jsou nabízeny, aby byli muži a ženy žádoucí na trhu práce, ve výběru partnera, jak se domoci bohatství, které je záštitou pro budoucí zajištěný život, aby člověk v tomto světě nestrádal, což v lidech vyvolává strach ze stáří, z nedostatku a z fatálního konce.
Z jedné strany se objevují reklamy, v nichž vystupují šťastní důchodci, z druhé strany ti, kteří na své štěstí nedosáhli, cítí se osamělí, trpí úzkostí a strachem, že jednou zemřou osamělí, protože už není čas na získání štěstí. Trpí tím i mladé ženy, které si nenašly vhodného partnera. Svobodné matky, které hledají zaměstnání, aby své dítě uživily a připravily ho do jeho budoucnosti. Jsme denně atakováni zprávami, týkající se ekonomické, vojensko-politické a duchovní reality. To vše se týká, jak by to řekl C.G. Jung naší duše, kolektivního vědomí a pochopitelně nevědomí. Takové vnímání světa vyvolává úzkost, která je přehlušována mediálním křikem a vytěsňována do nevědomí a předznamenává všechno, čemu skutečně věříme a hlavně, jak duchovně žijeme.
Je pocit štěstí v naplnění ideálů konzumního života, nebo v naplnění našeho chápání vlastního duchovního života a jeho rozvíjení? Z čeho je duchovní život vyživován a jak ho postupně ztrácíme? Je samozřejmé, že každý člověk v současných společnostech musí udržet krok v moderním trendem ateismu, který tvrdí, že Bůh je mrtev, a pak skutečně nezbývá hledat své štěstí a vyrovnávání se se světem, který nabízí své hodnoty, své možnosti, viditelné, hmatatelné, neustále obnovované a slibující nemožné. Následky nepravostí (o nichž každý ví, že se dít nemají) za sebou zanechávají kauzy, ať jsou malé nebo velké a ty mají dozvuky ve společnosti a doléhají na každého člověka. Strach z toho, že člověk nedosáhne na své štěstí, na které má přeci nárok je větší než strach z prostředků, kterými si může na své štěstí sáhnout a přitáhnout ho co nejblíže do svého bytí. A tím neříkám, že by člověk neměl být šťasten a přikládám k tomu – trvale šťasten, od dětství do stáří, a to záleží na jeho hodnotách, na schopnosti nepodléhat strachu a nejistotě a životním stylu, který si zvolí pro své naplnění. Co pro to udělat?
Politika je věc veřejná. Malé zamyšlení.
Sledovala jsem demonstrace, vedené Milionem chvilek pro demokracii. Čeho se lidé dožadují? Spravedlivé a nezávislé justice, demokracie, odstranění všech nepravostí a podle mého názoru, i budoucího šťastného života, odstranění nepořádků a harmonického fungování našeho státu. Po roce 1989 byla odstraněna vláda jedné strany a nastoupili jsme do nového systému vládnutí politické plurality více stran.
Zákony byly vytvořeny obce a kraje, fungování státu se rozdělilo a komunální a státní správu. Obce a kraje se staly zřizovateli škol, zdravotnických zařízení, podílely podle zákonů na státní politice a tím se rozšířila administrativa. Jestliže po čase zjišťujeme, že někde něco vázne a že to nevede k očekávanému cíli, pak se občasné ptají proč. Nejde jen o naši přítomnost, ale o budoucnost nových generací. Jestliže, jak bylo řečeno na počátku, je posledním cílem člověka štěstí, pak si na tomto ověřme, zda vedeme k tomuto velkolepému cíli naši mládež.
Jaké mají hodnoty a vzory? Jsou vedeny k duchovním hodnotám a etice nebo ke konzumnímu životu, který si vyžaduje nejen ostré lokty, znalost prostředků, jak dosáhnout svého cíle, k čemuž vede jejich výchova? Proč nebojujeme za budoucnost našich dětí, jejichž školní výsledky jsou neuspokojivé a jsou současníky vývoje tohoto světa, naplněném strachem a nejistotou, který pociťuji starší generace? Vědí, co je úcta, láska, štěstí, duchovní naplnění, které jim zodpoví spoustu otázek, které neumějí zformulovat a vyslovit?
Naše nové generace propadají ve školách, mají spoustu problémů, což jim způsobuje stres, s kterým se často vyrovnávají nežádoucím způsobem. Ano, jsem pro, aby byla ve společnosti spravedlnost, aby fungoval stát jak fungovat má, aby se chránila příroda před nevhodnými zásahy, aby si lidé rovni co do zdravotnické péče, sociální péče a lidé měli svou důstojnost od narození do smrti. Jestliže tyto hodnoty vyznáváme, nejsou jen dílem společenského zřízení – demokracie (která si vyžaduje vyznávání základních hodnot, jako je svoboda, lidská důstojnost, právo na řádnou výchovu mladé generace a vytváření šancí pro jejich budoucnost) , ale za vším stojí lidé, vyznavači těchto hodnot.
Zamysleme se nad tím, zda náš současný život vede k poslednímu cíli – ke štěstí, nebo k pádu civilizace, která si vytýčila určité cíle a zapomíná na člověka a jeho fundamentální potřeby? Jaké to jsou? Úcta k člověku, láska k životu, vztah k sobě samému, řádné vzdělání a duchovní rozvoj. Je toho ještě mnohem víc, jak dosáhnout štěstí a radost, překonat životní překážky a být silnou bytostí, která dokáže překročit své nejistoty a obavy.
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016