Ti, kdo již nepamatují domácí kuchyni, nemohou pochopit, že maminka nebo babička dokázala trpělivě trávit v kuchyni tolik času, aby uvařila jídlo, které pak za chvíli zmizí a zůstanou po něm jen špinavé talíře a příbory. To je nakonec filozofie mých dětí, které nechápou, že rodinu spojuje i rodinná kuchyně, společné stolování a rozprávění po jídle. Jistě, že se dá vařit jednoduše, rychle, efektivně, s nejmenšími následky, tedy nemít na konci spoustu nádobí. Ale já si pamatuji, že jsem po nedělním obědě umývala s babičkou nádobí a poslouchali jsme všichni polední koncert z rádia. Kdo by si tehdy pomyslel, že na takovou nepatrnou historku bude někdy vzpomínat, až ho ti, o kterých si neuměl představit, že někdy zemřou, ho opustí a zůstanou vzpomínky? Povidlové knedlíky jsou výborné a pracné. Myslím, že je dokáže dobře uvařit jen zkušená hospodyně. Když se podaří, považuji je za kuchařský zázrak. Polední koncert s Robertem Schumanem http://www.youtube.com/watch?v=tCbsDq6c8sc&feature=related
Povidlové knedlíky podle Anuše Kejřové
Tak, postupujeme tak, že dáme na mísu 1/2 kg sypké mouky, lžičku soli a necháme na kamnech (zejména v zimě) ohřát. Do čtvrt litru vlahého mléka dáme 1 dkg kvasnic, lžičku cukru a necháme zkynout. Do zkynutého rozkverlaného kvásku přidáme 1 žloutek, rozkverláme a vlijeme do mouky. Hrneček ještě vypláchneme vlahým mlékem a vše zaděláme v tužší těsto, které vytloukáme tak dlouho, až se na něm dělají puchýře. Pak je necháme na kamnech 1/2 hodiny kynout. Zkynuté na vále ve výši prstu rozválíme, krájíme čtverce a doprostřed dáme lžičku nepřipravených povidel. Knedlík zakulatíme a necháme na prkénku ještě asi čtvrt hodiny dokynout. Zavařujeme je do slané vody a vaříme podle velikosti 10-15 minut. Přesvědčíme se, že jsou uvařeny: vyndáme jeden knedlík a opatrně ho roztrhneme pomocí dvou vidliček. Když se nám prst doprostřed neboří, jsou uvařené. Pak je rychle dírkovanou nabíračkou vyndáme a každý jednotlivý rychle vidličkou propíchneme, aby z něho pára vyšla a zůstaly kypré. Zůstane-li v nich pára, knedlík se srazí a ztvrdne.
Babička psala, že tyto knedlíky se musí vařit ve velkém hrnci, aby měly dostatek vody a místa. Nejlépe je vařit na dvakrát.
Uvařené je dáme do pařáku, než je neseme na stůl.
Povidlové knedlíky se mastí sádlem posypávají se oslazeným mletým mákem. Pokud je mastíme rozpuštěným máslem, dáváme na ně oslazený strouhaný tvaroh.
Babička také píše, že v zimě, v době drahých vajíček, se dá půl lžičky prášku do pečiva.
A tak můžeme postupovat při třešňových knedlících, višňových knedlících, jablkových knedlících, borůvkových knedlících, ostružinových knedlících a rebarborových knedlících s tím, že, rebarbora se nakrájí na kousky, spaří se vařící vodou a nechá se na sítku odkapat. Nespařená není zdravá! Podle chuti se přisladí, plní se jí knedlíky.
Třené švestkové knedlíky
Švestkové knedlíky jsou proslaveným jídlem české kuchyně a jistě jsou vynikající. Babička říkala, že třené knedlíky se vaří pro lidi, kteří nesnesou moučná jídla s kvasnicemi. Takže, jak budeme vařit švestkové knedlíky. Na míse třeme asi 1/4 hodiny 1 lžíci másla, 2 lžíce tvarohu, 2 žloutky a lžičku soli. Pak přidáme koflík mléka a 1/2 kg mouky. Těsto dobře vypracujeme a necháme asi půl hodiny přikryté na vále odpočinout. Pak těsto na prst rozválíme a rozkrájíme na kousky, do kterých švestky zabalíme. Vaříme je v trochu zasolené vodě 7-10 minut. Na zkoušku jeden vyndáme, a když se nám prst do něho neboří, jsou uvařené. Uvařené na místě mastíme, jak výše při povidlových knedlících bylo uvedeno. Místo švestek můžeme plnit knedlíky ještě jiným ovocem.
Polévka ze sušených hub
Hrst sušených hub ve vlažné vodě vypereme, dáme do hrnku do studené vody a necháme vařit, V jiném hrnku vaříme ve vodě kosti, játra, zeleninu. Vodu z měkkých hub odcedíme do té polévky. Houby pak na prkénku jemně usekáme. Na 2 lžíce sádla nebo másla dáme špetku kmínu, lžíci usekané zelené petržele, rozsekané houby, necháme zaškvířit, pak přidáme tolik mouky, abychom docílili mastnější jíšku. Tuto zavaříme do odcezené polévky, necháme dobře povařit a zahoustnout. Můžeme též polévku zjemnit koflíkem mléka a žloutkem. K polévce podává se na nudličky nakrájená osmažená houska.
Bublaniny
Po několika fiascích s bublaninami podle receptů, které jsem nasbírala na internetu a raduji se, že jsem objevila ten ručně psaný sešit, o kterém jsem Vám psala v minulém díle. Konečně jsem ji udělala tak, jak si ji pamatuji z dětství. Nebyla to vina receptů, ale možná, že chyběl podrobný popis. Ne každému, který si předepsaný recept několikrát nevyzkoušel a dělá to poprvé, dojde, jak má moučník ve finále vypadat a chutnat. Ale i současné recepty jsou výborné, o tom žádná.
Recept z babiččiny kuchařky zní: utřeme 15 dkg másla do pěny, pak přidáme 15 dkg cukru, chvíli třeme a pak teprve dáme 3 žloutky a třeme celkem půl hodiny. K tomu přidáme z 3 bílků tuhý sníh a 15 dkg mouky, a to tak, že vždy jednu lžíci sněhu a 1 lžící mouky zamícháme do těsta. Nízký plech nebo pekáček vymažeme omastkem a moukou vysypeme, pak těsto na prst silně nalijeme, hustě posázíme třešněmi nebo višněmi, podle potřeby posypeme tlučeným cukrem a pečeme v dobře prohřáté troubě tak dlouho, až se prst do těsta neboří, celkem 15 - 20 minut. Je to lehoučký a výtečný moučník.
O Anuši Kejřové
Anuše Kejřová se narodila roku 1874 v Kralupech nad Vltavou jako Anna Nápravníková. Koncem roku 1905 (23. prosince) napsala knihu s názvem "Úsporná kuchařka" s podtitulem "Zlatá kniha malé domácnosti". Autorka při svých výpravách s kuchařskými kurzy zavítala i do České Třebové. Při té příležitosti se zastavila v knihtiskárně Josefa Horáka (toho času umístěné v domě s čp. 860 na Tyršově náměstí) a právě tam dala vytisknout svou "Úspornou kuchařku."
Recepty v tomto seriálu jsou zřejmě inspirovány touto kuchařskou knihou, ale její jméno je uvedeno jen u prvního receptu. Bohužel, tuto knihu nemám k dispozici, ale asi po ní zahájím pátrání.
