Relax: Břehy blaženosti - 3.
Proč ptám se a nikdo mi na to neodpoví
Jsou to dvě věci. Jednak vnímání sebe jako účelu a jednak vnímání sebe jako součásti života. Ale nikdo není povinen žít, když ho opustí ty tajemné životní síly a nakonec se jen tak dívá, jakoby se ze vším loučil nebo se vším opravdu loučí a myslím, že v tom okamžiku, jindy tak důležité a drahé věci, které ho spojovaly se vzpomínkami na minulost, s přítomností a skládáním nadějí v budoucnost se mu jeví naprosto zbytečné, směšné a pomíjivé. Zjeví se mu pravda jako jakési podivné osvícení. Připadá mi až směšné, že se to každý dozví, až už je pozdě. Anebo to měl vědět dopředu a chystat se na těžké chvíle, aby je přežil? Proč, ptá se tak ta duše, která se už pomalu odevzdává a vzdává. Nemohu souhlasit s tím, že někdo neustál nějakou životní zkoušku. Tyhle případy do životních zkoušek rozhodně nepatří. Z toho se člověk nemá co naučit. Z nespravedlnosti a krutosti, bezohlednosti a násilí se není co učit, jen možná, že stane také takovým a do budoucna nebude mít už možnost projevit svůj soucit a pokoru, své lidství. A tak, její rakev před očima pár lidí, kteří se s ní přeci jen přišli rozloučit, protože pro ně něco znamenala, mizela do propadliště a ti živí zase vyšli dveřmi ven a dali se na pochmurnou cestu mezi hroby k hlavnímu vchodu, aby už mysleli na to, co nakoupit, s kým se pomilovat a jak strávit večer, když zůstanou sami mezi svými zdmi. Až večer, když jsem za ni rozsvítila svíčku, jsem si uvědomila, že on nepřišel. Ale není dobré říkat, že po ni nezbyl nikdo, kdo by tesknil. Lidé nemají tesknit, ale žít každou minutou.
Proměny a stálosti
I když je léto a jak to vypadá, budou zase krásné dny, myslím na jeden komín, z kterého stoupala v zimních dnech pára z podzemního potrubí. A když jsem se dívala, jak se podle směru větru ohýbala anebo mířila mezi oblaky, a když svítilo slunce, byla celá ozlacená, zdálo se mi, že je každou chvíli něčím jiným. Když si člověk skládá na své jistoty, přesto každou vteřinou se v něm, na něm a kolem něho něco mění. Není správné si vytvářet stereotypy, ale žít ve smyslu těch změn. Právě v těch pomíjivostech můžeme pochopit sílu každého okamžiku. Jako byl ten, když jsem poprvé patřila tu krásnou krajinu, zalitou sluncem a ty modravé a rudé skvrny ve zlatém obilí. Počkám, až odplují mraky a pak se tam vypravím. Aby mé vzpomínky, které potřebuji posílit, nepozřel neúprosný čas. Otevřela jsem okno a nechala do pokoje proudit čerstvý vzduch a vzdálené zvuky ulice. Lehla jsem si na postel a zavřela oči. Odkudsi zavoněl okurkový salát, zařinčelo nádobí a pak zase ticho, klid, naplněný dalším letním dnem, který přinášel teplé tóny. Ticho narušily zvuky zobcové flétny, na kterou někdo hrál v protějším domě. A spánek mi pomalu měnil skutečnosti ve sny, pomalu a velmi příjemně…
Probuzení
Když jsem se probudila, obloha byla čistá a slunce mi svítilo přímo do okna. Ještě chvíli, pomyslela jsem si, ještě chvíli, než moje vůle mne začne komandovat, že mám něco dělat. To ještě pochází z doby, kdy jsem žila jako cvičená opice a reagovala na kusé příkazy, dělej, přines, podrž, poslyš. A dokonce si ze svého občasného lenošení ještě dělám problémy. Když je člověk tak unavený! Umínila jsem si, že dokud mne něco nepřinutí, abych vstala, tak vstávat zatím nebudu. Obrátím v sobě běh věcí. Místo od práce k odpočinku budu postupovat od odpočinku k práci a tak si navyknu na nějaký normální režim. Mohu vstát, až se mi bude chtít a ne že musím, i když mi mozek pořád diktuje, abych vstala a šla konečně něco dělat. Začínám chápat, že některé ženy, když jsou nějakou dobu doma, najednou vidí kolem sebe spoustu nedostatků v domácnosti a začnou gruntovat. A dokonce nejsou v sobě tolik neuvěřitelné síly, že pořád přestavují nábytek a neustále mění svůj byt, až ho promění v podivné skladiště, místo toho, aby se snažily udělat útulné prostředí. A jak tak uklízí, nacházejí staré fotografie, pláčou nad nimi, nebo staré milostné dopisy od těch, kteří je dávno opustili a tak jejich hnízdo, jindy tak útulné, je ve stejném zmatku, jako jejich mysl. A ani druhý, ani třetí den nedosáhnou svého cíle. Něco jim chybí a něco přebývá. Zvyšují se napětí až k prasknutí. Tohle období už mám dávno za sebou. Vám, že jak dostanu do pohybu síly chaosu, že se nezastaví, dokud nenastoupí v plné síle místo rozumu a touhy po klidu a harmonii. A tak je tu pozdní odpoledne, mám jediné přání, aby ten někdo začal zase hrát na zobcovou flétnu a přitom vyšly hvězdy.
Pokračování
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Poslanci rozhodují o podmínkách prodeje některých lehčích drog
Přímý přenos Politici rozhodují o tom, zda umožní za pevně daných podmínek prodej některých lehčích drog jako je...
Zkouška z češtiny? Proti dřívějšku to byla dávačka, hodnotí maturanti
Studenti posledních ročníků maturitních oborů v pátek ráno znovu usedli k písemné části společné...
Poslanci kývli na zákaz prodeje zemědělské půdy cizincům ze třetích zemí
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy schválila Sněmovna. Nemají na ní do budoucna vznikat...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Prodej bytu 3+1, 75 m2, Liberec, ul. Vzdušná
Vzdušná, Liberec - Liberec I-Staré Město
4 850 000 Kč
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016