Co se to děje se světem?

Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí. 

Každý člověk vychází ze svých zkušeností a znalostí a přirovnává to, co si myslí o některých vážnějších událostech z určitých vnitřních zdrojů svého rozumu a intelektu; tyto své pocity může zobrazit na obraze, nebo vytvořit sochu si sousoší, napsat zajímavé dílo, v němž přenese obraz svého nitra do skutečnosti, nebo pronést přednášku nebo vytvořit esej, která vyjde v odborném časopisu třeba jako úvaha.. Je to individuální postoj, nikoliv zpráva o stavu světa. To, jak sledujeme dění v časovém řádu s vnitřními obavami, co bude dál aniž vyhodnotíme sami ve svém nitru , co  je nyní a jak se k tomu postavit. Ale pro některé jedince je to  nesnadné tak uvažovat, spíš si z vlastních úvah vytvoří vlastní závěr, jak si to přeje on, aby to tak dopadlo. ta podoba může mít různé varianty, které nemusí každý přijmout za své a stavět se za nějaké řešení, jehož ideu není schopen přijmout. 

Během svého života jsem měla možnost žít v různých situacích, aniž pro příliš nízký věk, nebo i když jsem byla už v docela zralém věku vyhodnotit co mi svědčí nebo nesvědčí z toho, co konkrétně prožívám. Vždy si připomenu sedm smrtelných hříchů, velmi varovných, které nezůstávají  bez zpětné vazby v nitru nebo navenek mezi ostatními lidmi. Stále platí to, nesuďte , abyste nebyli souzeni. 

Hněv je touha po pomstě. Nenávist odporuje lásce, Všichni občané a vládní  představitelé mají povinnost  zasazovat se o to, aby nedocházelo k válkám.. Tento úkol vzali za své dávní starověcí panovníci a vtělili ho do svých profánních zákonů pod sakrálním právem. Kdo vyvolává pohoršení svým jednáním vědomě uvádí druhé do těžkého hříchu. Stud spočívá v trpělivosti  skromnosti a diskrétnosti a chrání intimitu osoby.

Jistě, že mnoho věcí kolem nás vzbuzuje touhu se k tomu postavit vlastním názorem, a pronést ho třeba menšímu okruhu přátel nebo navenek, aby to ostatní slyšeli a dali tomu za pravdu a zbavili toho, kdo pronesl  názor zbavili nejistoty, zda je správný nebo k výsměchu. To nesvědčí dobře žádné snaze omezit šíření negativních pocitů, které najdou své stoupence. To všechno, co jsem uvedla jsou historické cesty lidstva od Sumeru k Římu a dál, protože všechno se už někdy dělo a nelze opakovat chyby bez dalších následků o to silnějších, protože současnost má mnohem silnější prostředky na odvetu proti křivdě, násilí a projevu hněvu. 

Na závěr

Spoléhejme na své nitro a ne na  vnější dojmy a spoléhejme na své zkušenosti a nevoďme k soudu ty, kteří se neprovinili, ale proti kterým byl vznesen odsudek. Změňme způsob osobního života a dejme přednost tomu, co považujeme za dobré a odvraťme se rozhodně od toho, co přináší strach, nebezpečí, kterému jsme schopni svými hodnotami a rozumem čelit. Je třeba žít plně svůj osobní život v jeho celistvosti a přesvědčení, protože každé slovo, ať dobré či špatné a každá myšlenka zůstává  kdesi v prostoru a hledají své stoupence. .