Zaujal mne článek pana Františka Matějky a myslím, že je k zamyšlení, neboť násilí na ulicích, ke kterému patří i zlodějina a nadávky, se stupňuje a lidé mlčí. Proč asi?
Lidé nechtějí mít oplétačky s Policií ČR
Pomoc bližnímu při napadení se mnohokrát lidem nevyplatila. Stali se nejen přímými svědky incidentu, ale také podezřelými ze zranění útočníka a takto i vyšetřováni. A nedej Bože, aby někdo ovládal bojové umění! To potom, pokud by svého umění využil na obranu druhého, pak se se zlou potáže, protože jednal v převaze. Ale František má pravdu v tom, že je dost trapné, když se lidé odvrací od násilí, jehož jsou přítomni a že to nepůsobí dobře. Jenomže chování některých lidí, a do toho náleží i snaha se vyvléknout z problému, druhé lidi, kteří si nechtějí dělat problémy, odrazuje od pomoci druhému v nouzi. Je to opravdu špatná vizitka nejen charakteru společnosti, ale také špatně nastavených zákonů v neprospěch obětí, neboť hlavním "hrdinou" šetření a souzení je pachatel sám.
Policie u všeho být pochopitelně nemůže
Ano, Policie je jediná kompetentní k tomu, aby se s takovou událostí vyrovnala podle zákonů a odborného výcviku při dostižení a eventuálně zatčení pachatele trestného činu. Všichni se hrnou za pachatelem a oběť se pak může domáhat satisfakce, odškodnění, spoustu času zabere dokazování, takže má vlastně důkazní břemeno. Svědecké výpovědi jsou sporadické, lidé se nechtějí. jak bylo řečeno výše, do toho plést, aby taky nějakou nechytli, protože pak to budou muset hlásit a běhat na vysvětlování či výslechy. Ale Policie jedná podle zákonů, podle možností, a pokud přesáhne své pravomoci, tak si o tom povídají vrabci na střeše.
Jak ochránit občany na veřejných místech?
Za prvé funguje kamerový systém, který zachytí obraz pachatele nebo přímo trestný čin. Za druhé, někdo může mobilem zavolat policii či lékaře, pokud dojde ke zranění a to je tak všechno, co může občan udělat, aby nepřišel k úrazu. Takže, naši občané, kteří stojí někde opodál, zatímco se jiní občané mydlí kousek od nich, nejsou zase tak odsouzeníhodní, spíš opatrní a znají zákony. Myslím, že vnitřní reforma Policie ČR trvá už dlouhou dobu, lidé od ní utíkají a možná, že rychlý nábor dalších zájemců, kteří by měli nastoupit na uprázdněná místa, brání tomu, aby byli naprosto připraveni na svou budoucí nelehkou službu. A není od věci připomenout, že lidé, kteří jsou trvale ve styku se zločinem, se velmi rychle opotřebovávají - s tím se nedá zřejmě nic dělat a zvláště je smutné, že to bývají často ti nejlepší, zkušení a vycvičení. Je nutné za ně hledat zavčas plnohodnotnou náhradu a nenechávat místa dlouho uprázdněná.
Každý si musí být vědom hrozby nebezpečí?
Není rozhodně řešení lidem vykládat, že se nemají pohybovat na ulicích v kritických hodinách, zvláště ne ženy, že se nemají pohybovat na osamělých místech, kde na ně může číhat nebezpečí a že si musí být vědomi toho, že ulice a vylidněná místa nejsou bezpečné. Ale to nestačí! Lidé by měli předpokládat naopak, že je jejich město bezpečné a že se často nemohou vyhnout tomu, aby se odkudsi nevraceli domů v jakémkoliv čase. Rozhodně většina lidí není ochotná u sebe nosit zbraň na sebeobranu, protože i kdyby ji použila a někoho zranila či zabila, pak má problém, z kterého se jen tak nevykroutí, i když hrozilo nebezpečí, u kterého v tu dobu nebyli svědci. Je to velmi zapeklitý problém, protože pokud by se taková sebeobrana zákonem povolila, pak by toho mohlo být zneužito. Je samozřejmé, že každý člověk má primárně dbát o svou bezpečnost, mělo by být však samozřejmé, že by neměl být pod tlakem hrozby napadení nebezpečí omezován pohyb lidí, kteří se vrací nočními ulicemi, dopravními prostředky všeho druhu v noci domů. Asi budeme jako občané očekávat, že obce budou řešit bezpečnost na svých ulicích, že zajistí řádné osvětlení tam, kde je noční přeprava a lidé, kteří se vrací domů, budou potkávat noční hlídky, které v případě hrozby napadení pachatele zneškodní ve své pravomoci.
Důležitá je prevence
Ve večerních hodinách nebo v ranních hodinách není příjemné chodit po městě, vracet se z divadla po tmavých ulicích a potkávat opilce nebo zfetované skupinky, které pokřikují po chodcích. Myslím, že je v moci obcí, aby zjednaly pořádek a zvláště tam, kde se takoví lidé nejvíce shromažďují. Nikdo nemůže čekat, až se něco stane, aby pak kompetentní orgány zakročily. Kdo má vlastně větší slovo na ulicích? Slušní lidé nebo povykující a obtěžující skupinky, které jim nahánějí strach? Velmi by mě zajímala odpověď.
