Nemám rád tvrdý chleba! O šetření věcí i peněz.
Mami, babička prožila válku?
Ptal se mne jednou syn a já se s údivem na něho podívala, abych zjistila, kam míří. Tak jsem mu řekla, kdy se babička narodila a co v jejím životě všechno probíhalo. A pak jsem se opatrně zeptala, proč se mne na to ptá.
"No, babička pořád šetří. A řekla mi, že se chleba musí dojíst a já nemám rád tvrdý chleba."
Zamyslela jsem se nad tím. Jak je rozdílný vztah generací k základním věcem pro člověka. Vzpomínám si, že moje babička nic nevyhodila, co se zdálo, že se dá ještě použít. Ale my jsme měli stodolu, v ní bedny a tak se tam daly často najít hotové poklady. A funkční! Třeba mlýnek na mák, který mám dodnes a mele velmi jemně, kuchyňské náčiní, které babička dostala kdysi k výbavě a nyní velmi cenné, dokonce i mlýnek na kávu v krásném provedení, porcelánový váleček na nudle, jako nový a jiné věci, které nyní lidé shání po vetešnictvích na chaty a chaloupky. Pamatuji si, že jednou mi moje babička řekla:"Proč si kupuješ boty, když jich máme plnou bednu." Tak jsem se šla podívat a skutečně, kožené dámské boty, i vyšší šněrovací, snad ještě pamatovaly císaře pána, a tak jsem si je z recese vzala do školy. Byly velmi dobře udržované a sklidila jsem obdiv. No, tehdy to byl skutečný odvaz. Dnes by se nad tím modelem asi nikdo nepozastavil, protože se nosí všelicos. Naši prarodiče a rodiče poznali doby, kdy se muselo šetřit. Ne proto, že by žili v bídě, ale protože mysleli na nás, své potomstvo, aby nám měli co odkázat a nebo nás podpořit do budoucna. Ale naučili nás i šetrně zacházet s potravinami a drahými věcmi. Prostě všechno hned, co si pořídili, nespotřebovali, ale hleděli si drahého damaškového ložního prádla, krásných bavlněných přehozů, záclon, vyšívaných ubrusů, protože chápali, že jejich domovy jsou útočiště pro všechny členy rodiny.
Má generace nepoznala nedostatek
Jednak se nás snažili naši předkové vybavit do života i věcmi, které jsou v domácnosti nezbytně nutné, jednak svými radami, jak šetřit a hospodařit a dále i radami vedení domácnosti. A tak je přirozené, že umím vařit, šít, ruční práce, obhospodařovat domácnost, i když to moc nevyužiji, protože věci se rychle opotřebovávají a my nemáme stodolu, abychom je někam odkládali, tak se prostě vyhodí. Nekupuji si damaškové povlečení, protože na jeho udržování nemám čas, vzácné německé a vídeňské ubrusy, jemně vyšívané, jsem uložila a ani bych se neodvážila nabídnout dětem, protože pro ně nemají žádnou hodnotu. Nehledě na krásné ručně háčkované dečky a záclonky do kuchyňských oken. Před vánoci je vyperu, naškrobím a napnu.
"Mami, proč to nevyhodíš?" zeptal se mne syn nedávno a kroutil hlavou. Manžel se jen usmíval. Má taky ten názor, protože v bytě, kde jsou takové věci se "nedá volně dýchat."
Nekupuji žádné drahé zařízení, protože to pro nikoho nemá cenu. Ale dobře si pamatuji na krásně nazdobené sváteční stoly s jemným porcelánem a stříbrnými lžičkami na míchání teplých nápojů, o které jsem se vždycky spálila.
Pozná další naše generace, co je to šetřit?
Snažila jsem se naučit děti hospodařit a nakládat slušně s věcmi. A to asi bylo všechno, co jsem mohla udělat. Chápu je, že potřebují žít a užívat a ne škudlit, že je nezajímají sice krásné, ale nepotřebné domácí harampádí, protože v dnešních domácnostech se už tolik nevyvařuje a konečně, kuchyňskou dřinu zastanou opravdu výborné elektrospotřebiče, které se pak vyhodí, když nefungují. Žije se rychle, nikdo neztrácí čas a všechno se musí stihnout v čase, který je pro tu či onu činnost dán a v prostoru, který je vymezen. Takže nějaké cídění stříbra, mědi, cínu, napínání deček a záclon - proboha, kde žiješ? Spadni na zem, mami.
Bude retro?
A tak jsem to všechno schovala pro má vnoučata. Vidím, že se doba pomalu vrací k některým věcem a stylům z minulosti. A všechny ty věci, z dávných domácností mých předků, které mám pečlivě uložené a ošetřené čekají na má vnoučata. Tuším, že je okouzlí, že je ocení a možná, že je budou i potřebovat. Kdo ví? A třeba začnou mít zase velkou hodnotu. Nejen materiální, ale i historickou.
Tak mě to naučili mí předkové.
Irena Aghová
Norimberský proces a Arendtová
I když jsem se narodila po válce, přesto její dozvuky v mém dětství rezonovaly. Jednak tím že se o válce mluvilo a též existovaly knihy, které jsem bohužel našla v knihovně v příliš dětském věku.
Irena Aghová
O milostných dopisech.
Psali jste někdy za někoho milostné dopisy? Jestli ne, tak to nikdy nedělejte. Můžete v sobě odhalit něco, co jste o sobě nikdy netušili. Povídka je psána v ich – formě, osoby jsou fiktivní.
Irena Aghová
Povídka. Seminárka a co všechno způsobila.
Příběh je fiktivní, je psán v ich formě. Postavy příběhu jsou též fiktivní. Snad se takové příběhy nedějí, možná, že v jiném světě a mezi jinými lidmi.
Irena Aghová
Obraz světa a jeho vliv na úroveň společnosti
Od Sumerů až po současnou dobu se všechny generace v historii snažily zanechat světu své vidění světa. Jaké je vidění světa současných obyvatel naší planety?
Irena Aghová
Vláda a lid jako konstitutivní prvky státu
Ano, k těmto prvkům ještě náleží ohraničené území. Ale já nyní uvažuji o sepjetí těch dvou jmenovaných. Jak se vlastně navzájem míjejí anebo se chápou jako lidé, kteří jsou svázáni zákony a odpovídají za dění v zemi jako občané?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Proč mají Japonsko a Indie problémy? Protože jsou xenofobní, kázal Biden
Americký prezident Joe Biden označil Japonsko a Indii za „xenofobní“ státy, které nevítají...
Pronájem bytu 2+kk, 39 m2 - Slaný
Kapalínova, Slaný, okres Kladno
12 500 Kč/měsíc
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016