Můj rozmarný Bůh – Nikdo to nepochopí, kdo to nezažil
Jak jsem se naučila číst a co z toho vzešlo
Pamatuji si na to jako by to bylo dnes. Den, kdy jsem se naučila číst. Nevím, zda to byla pro mne pohroma nebo štěstí. Ale rozhodně - člověk se rodí s předem daným osudem. Mým osudem jsou knihy.
Ale nejdřív o prostředí domova
Narodila jsem v krásném městě, v Hradci Králové. Bydleli jsme blízko Labe, viděla jsem na jeho hladinu z okna pokoje. A hlavně jsem slyšela jeho zvuky a tu neopakovatelnou vůni vysokých topolů. Když se dáte Jiráskovými sady k růžovému parku a pak dál, přijdete na krásné místo, kde se Orlice snoubí s Labem. A na vodě odjakživa pluly kachny a kačeři, kolem rostly duby a buky. Připadalo mi to nejen romantické, ale také krásné, krásné. Co člověka může víc svádět k hledání dalších prožitků, než krásná příroda, pocit bezpečí domova?
Jak jsem se stala nezávislou
A vrcholem štěstí bylo, když si na mne někdo udělal čas a četl mi z knížek, které stály v řadách v otcově pracovně. Nesměla jsem se jich sama dotýkat. A tak jsem se na ně dívala, sedíc na velkém měkkém gauči, který stál přímo proti té knihovně. Písmenka jsem už uměla. Pamatovala jsem si spoustu pohádek a básniček. Sáhla jsem po jedné knize a vytáhla ji z knihovny, otevřela jsem ji a pozorovala písmenka. A tak jsem přečetla první slovo, pak druhé, třetí a za krátkou dobu jsem byla pánem situace. Nezávislá! Vůně knih měla na mne přímo omamný vliv. A samozřejmě, že jsem už na jaře a v létě chodila kolem Labe a četla si …
První a pořádný průšvih
Uběhly roky. Měla jsem právě po maturitě na gymlu. Rodiče se rozhodli, že mně dají na medicínu. A moc se těšili, že budou mít doma doktorku. Připravovala jsem se na zkoušky z biologie, fyziky, chemie a pořád jsem cítila, že to není ono. Zatímco oni nadšeně mluvili o mém budoucím povolání, cítila jsem se stísněná a i nešťastná. To bude život, pomyslela jsem si. Bílé pláště, trpící lidé, pach nemocnice, smrt … Přemýšlela jsem, jak z toho ven. A tak jsem se potulovala po městě. Měla jsem v kapse maturitní vysvědčení z gymplu a ještě jsem stále slyšela v duchu hlas mého učitele, Vladimíra Bařiny, jak recituje básně Jiřího Ortena. Je pravda, že to byl jedním z těch, kteří mi otevřeli dveře do světa literatury. Ale o něm později. Najednou jsem se zastavila před výkladní skříní, kde bylo tablo Střední knihovnické školy. Přečetla jsem si adresu a zahlédla tváře učitelů. Paní profesorka Hofmanová, nikdy na ni nezapomenu, nikdy. Učila českou literaturu. Nemohla jsem odolat.
Setkání s paní Věrou Hofmanovou - paní spisovatelkou Květou Legátovou
http://www.knihovnicka.net/autor/1208-legatova-kveta/tvorba-dilo-knihy/
Skočila jsem do tramvaje a jela do Židenic, na Filipínského ulici. Vyběhla jsem do schodů, byl to poslední den přijímacího řízení. Chvíli jsem čekala, protože jsem slyšela, jak tam někoho zkouší. Srdce mi divoce tlouklo. Dveře se otevřely – tak pojď dál, Mařenko, řekla vysoká a laskavá dáma. Chvíli mne zpovídala a pak mne s úsměvem řekla, že dostanu vyrozumění. Za další den mne čekaly zkoušky na medicínu. Už to nebylo tak laskavé, ale mne to nevadilo. Všechno se rozhodlo už před tím! Místo doktorů operačních sálů a pacientů – knihy, moře a haldy knih! Můj Bože. Dřív než mí rodiče, jsem zachytila dopis z knihovnické školy, že jsem byla přijata. Mé nadšení neznalo konce, takže jsem si už nepohlídala dopis z Lékařské fakulty, kam jsem také byla přijata. Přiznala jsem se – chci na knihovnickou nástavbu! Na mou hlavu se sneslo mnoho výčitek, podávali si mne ze všech stran, ale já trvala na svém. A udělala jsem dobře. Mé další dva roky byly jedny z mála, kdy jsem se cítila blažená, vedle paní profesorky, spisovatelky a nádherného člověka, která se zapsala do mého života navždy, vedle básníka profesora Vladimíra Bařiny, přítele Ivana Blatného a Zdeňka Rotrekla.
Irena Aghová
Kam všichni odešli?
Zrovna včera, když jsem otevřela okno do mezibloku jsem si najednou uvědomila, že je tu náhle prázdno a dřív jsem to tak nevnímala. – kam všichni odešli?
Irena Aghová
Euripides. Hippolitos.
Tragédie Hippolitos se hrála v Athénách za archonátu Epaminonda, čtvrtý rok Příběh Hippolyta je spojen se jménem Faidra. Byl několikrát zpracován: 1) jako Euripidova tragedie Hippolitos v roce 428 př. n.l.; 2) Senecova tragedie
Irena Aghová
Povídka. Cesta k šípkovému keři.
Šli jsme okolo potoka. Kolem se rozprostíraly louky a pole a už z dálky voněly lesy. Drželi jsme se za ruce a nepromluvili jsme spolu už od té chvíle, co jsme ve vsi zaparkovali na parkovišti auto . Psáno v ich formě
Irena Aghová
Amnézie. Povídka je psána v ich – formě
Jak člověk zapomíná na minulost, tak se mu najednou vrací a s ní i úvaha to, co mělo nebo nemělo být
Irena Aghová
Povídka: Osamělý muž
I. „Já za to nemůžu,“ řekla drobná starší paní, když byla dotázána policistou, který byl pověřen vyšetřit smrt pana Hanáka včetně vyloupení jeho bytu druhou noc po jeho odvozu z domu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016