Antický Řím. Podnikavý Crassus.
Co se po Římě vykládalo o Crassovi.
Marcus Licinius Crassus (115 př. n. l. – 53 př. n. l.) byl římský politik, vojevůdce a největší boháč v období úpadku římské republiky. Svůj majetek získal především za Sullovy diktatury díky proskripcím. V roce 60 př. n. l. uzavřel se svým dřívějším rivalem Gnaeem Pompeiem a Juliem Caesarem první triumvirát. Zemřel dne 8.6. v roce 53 př. n.l. v Turecku.
Co Římané vyprávěli.
Římané vyprávějí o Grassovi rádi a chválí ho. Měl snad všechny dobré vlastnosti, ale přesto na nich ležel povážlivý stín a měl jméno: hrabivost. Nejnápadnější na tom všem bylo, že měl svůj způsob, jak peníze získat. Jak k nim přišel? Na počátku měl jen tak tak třista talentů a když si pak zjišťoval v průběhu času hodnotu svého majetku před svou výpravou proti Parthům napočítal sedm tisíc jedno sto talentů. Nemohl sám tomu uvěřit. Co asi bylo jeho největším příjmem? Když se zamyslíme nad průběhem dějin v jeho době, pak to nebylo nic jiného, co mu přineslo velké bohatství, než neštěstí druhých lidí, totiž války. A když nebyly války, pak to byly pohromy v Římě. Plútarchos, který měl asi nejlepší informace prozradil, že největším přínosem pro něho bylo zřícení domů, zaviněné jejich tíhou a velikostí, skupoval otroky, znalé zednických a tesařských prací a když jich měl přes pět set, což by naší době dalo na slušnou firmu, tu jakmile někde vypukl požár, a těch bylo v Římě spousta, kupoval hořící domy i ty, které s nimi sousedily a kterých se jich majitelé ze strachu zbavovaly za směšnou cenu, stalo se, že velká část Říma byla v jeho rukou.
On však penězi pro sebe neplýtval. Sám měl jen jeden dům. Vlastnil stříbrné doly a rozsáhlé úrodné pozemky i s otroky k jejich obdělávání. Otroci řídli jeho nemovitosti a domácnost, zajišťovali účetnictví a dokonce byli i jeho učiteli. Zkrátka, hospodaření, které je zaměřeno jen na vydělávání peněz, když jde o neživé věci, se stává politikou, když jde o lidi. Za bohatého nepovažoval nikoho, kdo nemohl uživit armádu.
Ale žádný člověk není jen dobrý nebo nedobrý. Jeho dobrou stránkou bylo, že jeho dům byl otevřen všem přátelům, půjčoval peníze bez úroků, ale velmi neúprosně vyžadoval splácení dluhů. Jakmile vypršela lhůta, na níž byl úvěr poskytnut, bezúročná půjčka se stávala mnohem tíživější, než kdyby byl požadován vysoký úrok.
Jako mnohý Říman studoval rétoriku, to právě ten směr, který mu byl užitečný před početnými posluchači a svou pílí a přičinlivostí se stal jedním z nejschopnějších řečníků. Žádný proces, říkalo se o něm, nebyl tak nepatrný a bezvýznamný, aby k němu přišel bez přípravy. Často se také stalo, že převzal obhajobu, když Pompeius, César a Cicero se zdráhali na soudě vystoupit. Crassus měl obsáhlé historické vědomosti, trochu se věnoval filosofii a hlásil se k Aristotelovi.
Rozhodující postavou jeho dalšího osudu byl Sulla. Když Sulla přijel do Itálie, chtěl zaměstnat všechny mladé muže ze své družiny nějakou činností, a uložil každému z nich nějaký úkol.
Pompeius jako imperátor.
Jistě si každý pamatuje z dějepisu, že první triumvirát byl složen z mužů, jejich jména si pamatujeme: Crassus, Pompeius, Caesar. Každý z nich měl našlápnuto na velkou kariéru. Pompeius byl mladší, než Crassus a jeho otec měl navíc v Římě velmi špatnou pověst a „těšil se“ velké nenávisti spoluobčanů. Jenže mladý Pompeius byl schopný a tuto překážku neoblíbenosti otce přeci jen překonal svými činy. To Sulla ho oslovil titulem imperátor a odhalil si hlavu. Samozřejmě, že Crassus na něho žárlil, byl totiž odstrčen a nebylo to bezdůvodné, protože neměl zkušenosti a jeho vady charakteru ho neúprosně provázely: ziskuchtivost, lakota. Když Sulla v poslední bitvě u Říma, která byla ze všech bitev největší, byl poražen, ta část armády, která byla pod jeho velením, byla zatlačena zpět a rozbita, Crassus velel pravému křídlu s úspěchem – zvítězil a až do noci pronásledoval nepřátele, a pak vyslal Sullovy spojky se žádostí o večeři pro vojáky se zprávou o úspěchu.
Jeho chování ho opět doběhlo a získal si špatnou pověst, když předměty velké ceny kupoval za směšnou cenu, nebo si je dokonce vyžadoval darem. Musel se asi sám odměnit za své vítězství. V kraji Bruttiú prý dokonce proskriboval bez Sullova rozkazu jen ze zištnosti, a Sulla ho na oplátku už nepustil k žádné veřejné činnosti. Řím byl tenkrát rozdělen na tři mocenské sféry, Pompeiovu, Caesarovu a Crassovu.
Vystoupení Marca Tullia Cicerona.
Jistě si mnozí pamatují, jak velkou a slavnou řeč pronesl Cicero proti Catilinovi, který chystal spiknutí a Cicero podezíral i Crassa, neboť kdosi vystoupil a označil ho jako spiklence, ale nikdo mu nevěřil. Přesto však Cicero v jedné řeči otevřeně připisoval Crassovi a Caesarovi spoluvinu.
Pompeius měl také vady a jedna z největších byla nezřízená panovačnost, u Crassa se probudila jeho stará chamtivá nemoc a byla doplněna novou vášní, která byla vyvolaná Caesarovými hrdinskými činy, touha po trofejích a triumfech, Nedopřál si klidu, dokud to neskončilo jeho neslavnou záhubou a pohromou státu.
Co na to všechno Eurípidés?
Když už někdo musí jednat nespravedlivě, protože nedokáže být klidný a neumí užívat své štěstí, které ho v přítomnosti potkalo, tu nesmí zpustošit takovou Skandeii nebo Mendu, ani pořádat hon na Aiginské, kteří uprchli z domova, opustili svou vlast a jako vyplašení ptáci se schovávali v cizině, ale odsuzovat křivdu a nepohrdat spravedlností jako něčím bezvýznamným a nepatrným. Ti, kdo chválí Alexandrovo tažení a Crassa zatracují, nejednají správně, protože posuzují začátek podle konce.
Crassus naproti tomu pro množství svých chyb nedal Štěstěně příležitost, aby mu prokázala něco dobrého, takže se člověk musí divit ne tomu, že jeho pošetilost byla slabší než parthská moc, ale že byla silnější než štěstí Římanů.
Pokud se bude článek líbit, tak příště o Sullovi.
Zdroj: Plútarchos. Životopisy slavných Řeků a Římanů.II. ISBN (Arista) 978-80-86410-47-0
(Baset) 978-80-7340-103-0
(Maitrea) 978-80-903761-4-4.
Irena Aghová
Kdo si šlape po štěstí?
dospěla jsem k názoru, že mnoho lidí chce být šťastnými a hledají štěstí, v různých událostech a možnostech, jakoby se mělo naskytnout mimo ně, nikoliv v interním pocitu blaženosti.
Irena Aghová
Od sebe jsem odešel, sebe jsem nenalézal. Sv. Augustin
Ani to předjaří není takové, jaké bývalo. Mrazivé dny a noci odrazují od procházek, styku s blízkými na příjemných místech.
Irena Aghová
Co se to děje se světem?
Je dobře věřit svým pocitům, názorům, myšlenkám a tomu, co se odehrává v našem nitru a vlastním hodnotám, které rozlišují díky rozumu, co je dobře a co dobře není a nespoléhat, co se předkládá zvenčí.
Irena Aghová
Brno ve větru a měsíc v úplňku.
Přírodě nic nevyčítám. Jestli je něco špatně ona nemá žádnou vinu. To člověk bývá hlavním podezřelým, když se něco zvrtne. Má přeci dar rozumu.
Irena Aghová
Nelze vstoupit dvakrát do jedné řeky.
Než ta situace nastala, měl každý z nás navyklý komfort a ten se pomalu rozpadával a bylo třeba najít jiné cesty, nebylo lehké se smířit s tím že v mnohých situacích není návratu k navyklému způsobu života..
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Jestli Rusko prolomí frontu, můžeme na Ukrajinu vyslat vojáky, zopakoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek...
Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek
V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...
POLITICKÝ DIÁŘ: O falešné hře Evropana Fialy a štoku navíc
Premium O tom, jak se za deset let změnil názor Petra Fialy na Evropskou unii či o debatě k důchodové...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, policie ničí barikády a zatýká
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Klempíř - Pokrývač do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
Seznam rubrik
- Antika
- Román o orosených růžích
- Umění
- Vídeňské bonbónky
- In memoriam
- Články roku 2011
- 2011 Povídky z maloměsta
- Příroda a její dary
- Hudba pro specialisty na etno
- Zahrada
- 2013
- Územní členění a problematika
- Sociální problematika v ČR
- Martin a Liliana
- Biblické dějiny
- Stres. frustrace, deprese nebr
- 2014
- Mezi drakem a hadem
- Společnost
- Články roku 2010
- 2015
- Z historie
- Demokracie
- Politika
- Smlouvy nejsou kus papíru
- Rodina a život kolem ní
- Tajemství zdraví a krásy
- Umět vařit je -in -
- Povídky a novely na sobotu
- Moje domácí kuchyně
- Milostná lyrika
- Až budou padat hvězdy
- On ženatý, ona vdaná
- Můj rozmarný Bůh, harmonie
- Náboženství
- Občanský zákoník a předpisy so
- Pohádky
- Těžké chvíle s lehkým srdcem
- Filozofování s filozofy
- Ženou v každém věku
- Paragrafy
- 50 +
- Druhé housle
- Čtenářský deník
- Osobní
- Nezařazené
- Rok 2012
- 2017
- Rok 2016