Každé dítě je zná a celý národ je miluje. Už více než 90 let tvoří nejslavnější českou rodinnou dvojici otce a syna. Ovšem jak je to s nimi doopravdy?
Je tomu už dávno, kdy se ta story stala, když jsem prováděl po některých českých nebo moravských městech návštěvu z daleké Latinské Ameriky. V jedné chvíli jsme procházeli okolo obchodu s různými hračkami a ve výloze stáli mimo jiné dvě nejslavnější české loutky.
Spejbl a Hurvínek.
Mou latinskoamerickou návštěvu zaujali, tak jsem se jal vysvětlovat, že tito dva patří k našemu národu jako k velbloudovi hrby a že jsou mezi českými, moravskými či slezskými dětmi velmi populární. Nastínil jsem základní kostru příhod otce a syna, načež návštěvnice zakroutila hlavou a latinskoamerickou angličtinou se slyšitelným despektem pronesla: „Very ugly.“
O něco později, když jsme probírali zážitky mé latinskoamerické návštěvy v Evropě, přišla na řeč i nejslavnější česká loutková dvojice a na povrch vyplavaly otázky, na které jsem tenkrát neměl odpověď. A přestože jsem přední český záhadolog (ne jeden z předních českých záhadologů, ale přední český záhadolog jako takový; rozumíme si, že ano?) a nevyřešené záhady mi nedávají spát, rozhodl jsem se o tyto nejasné body podělit.
Máme tedy dvojici otce Spejbla a syna Hurvínka. Otec Spejbl, jak je doloženo, se jmenuje Josef a je nejspíš vyššího věku, neboť je zcela plešatý a výrazem obličeje mírně připomíná kdysi populárního herce Josefa Bláhu (například akademik Filip/Richard v seriálu Návštěvníci). Chodí ve fraku a bílých rukavicích, což poněkud kontrastuje s jeho zálibou v dřevácích.
Syn Hurvínek je bezvěký nezbeda. Pohybuje se v tom zvláštním období mezi dětstvím a pubertou a baví se tím, že si utahuje ze svého neurotického otce. Podobně jako jeho zahraniční obdoby, mezi které patří Denis, postrach okolí nebo Bart Simpson.
Budiž, Hurvínka máme nějak zařazeného. Protože děti zpravidla dědí příjmení po rodičích, je vysoce pravděpodobné, že v rodném listě má zapsáno jméno Hurvínek Spejbl. Nebo možná v nezdrobnělé podobě Hurvín Spejbl. A tady se česká lidová tvořivost stýká s britskou fantastikou, neboť jak znalci legendárního J.R.R. Tolkiena vědí, jedna z postav jeho fantaskních světů, se jmenuje Hurvín, známá je ovšem pod zkomoleným jménem Húrin. Sám to nemohu posoudit, neboť Tolkienova tvorba mě zatím úspěšně míjí.
První balvan úrazu přichází už v představení čistě mužské domácnosti Spejblových. Proč nemá Hurvínek maminku? Kdo vůbec je nebo byla jeho maminka? A proč na ni nikdy ani otec ani syn nevzpomínají? Je snad Josef Spejbl vdovec? Nebo rozvedený? Nebo svobodný otec samoživitel? Jak vlastně k Hurvínkovi přišel? Nevím. Zkrátka nevím. Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech, nikdo na tyto otázky nebyl s to odpovědět. Přitom jak by jinak mohl přijít Josef Spejbl k synovi, kdyby někdy v minulosti neměl nějaké techtle – a dost možná i mechtle – s nějakým ženským protějškem? Nebo šlo snad jen o nějaký hřích mládí, na který Spejbl dávno zapomněl a připomenul se mu tím, že se jednoho dne v jeho staromládenecké domácnosti objevil užvaněný mrňous, který jej tituluje roztomilým „taťuldo“?
Další záhadou je, že otec Spejbl nikdy nechodí do žádného zaměstnání. Je pravděpodobné, že je již v důchodu a Hurvínka si pořídil při druhé nebo třetí míze na starší kolena. Nebo je bohatý rentiér, který žije z našetřených úspor – tomu ovšem odporuje to, že se synem obývá miniaturní garsonku. Nebo podobně, jak později naznačili pánové Šimek a Grossmann, pohrdl prací, řka, že není hodna moderního člověka a stal se otcem v domácnosti? Z čeho vlastně může vyžít takový pan Spejbl, aby uživil sebe, nezvedeného synka a později ještě rozpustilého psa?
A to jsem ještě při debatě s latinskoamerickou návštěvou nedošel k tomu, že od jisté doby se příběh rozšiřuje o ženský prvek – o Hurvínkovu vrstevnici Máničku, takovou tu typickou vzornou holčičku, která je ovšem dost naivní a často doplácí na Hurvínkova alotria, a její babičku paní Kateřinu. Mánička je oproti Hurvínkovi ještě větší záhada – tím, že se v jejím rodinném životě vyskytuje pouze babička, zvaná bábinka, dává najevo, že nejspíš nemá rodiče vůbec. Kam vlastně zmizeli Mániččini rodiče? Proč nejsou nikde a nikdy ani v nejmenším připomenuti? A je paní Kateřina, Mániččina bábinka, vrstevnicí Josefa Spejbla? Bylo mezi Josefem Spejblem a paní Kateřinou někdy v minulosti něco, čemu se v románech pro dospívající dívky eufemisticky říká vztah?
Možná není uctivé se u loutkových hrdinů, kteří procestovali pěkný kus světa, včetně mnoha exotických zemí, ptát na rodinnou anamnézu. Na druhou stranu odpovědi na některé z těchto otázek by leccos objasnily a upřesnily.
A to nedodávám, že podobných dvojic je více – Bob a Bobek, Štaflík a Špagetka, Bolek a Lolek, Křemílek a Vochomůrka nebo Pat a Mat. U všech platí, že jejich příběhy vyvolávají mnoho otázek, na které zatím současná úroveň poznání nemá uspokojivé odpovědi.
