Kdo „karmuje“ úplně blbé články?

Než mě zavalíte reakcemi, že to nemám řešit, vysvětlím vám, proč mě to zajímá. Víte, řadu let jsem žil blogy prakticky nedotčen. Nějak mě to nezajímalo, ani jsem na to neměl čas. Moje první setkání s blogy bylo, když se jedna moje kamarádka účastnila soutěže Big Blogger a potřebovala podporu. To jsem tam občas špiznul, něco si přečetl, a došel k závěru, že to je v zásadě celé volovina. Pak měli všichni okolo mě blog, jenom já ne, tak jsem si jeden založil na jednu svou přezdívku, ale dal jsem tam jenom pár básniček a pak se na to vykašlal.

A dál jsem žil ve sladké nevědomosti o tom, co se v této sféře děje. Potom, jak začal ten cirkus s Facebookem, jsem si tam tedy také založil účet, abych byl v kontaktu s některými lidmi. A tam mi začaly občas chodit odkazy na nějaké blogy. No tak jsem to tedy občas četl a občas mě něco i docela zaujalo.

No a ještě o něco později, jak vysvětluji ve svém „nultém“ článku, jsem se tedy rozhodl občas také přispět svou troškou do mlýna. Vůbec jsem ovšem netušil, do jakého prostředí to vstupuju. V zásadě mi to tady nejvíc připomíná tzv. literární servery, na kterých jsem svého času hodně působil. Až na to, že literatura se zde těší  jen nepatrnému zájmu a hlavně se zde řeší politika a jiné ožehavé otázky dneška. Často doslova jako v hospodě u piva.

Zpočátku bylo zajímavé toto prostředí studovat a poznávat: co zde působí na lidi, jaké mají názory, kdo jejich názory sdíli a kdo ne, jak na to reaguje apod.

Bohužel opravdu zpočátku, protože, jak to vypadá, to zdejší bloggerské prostředí je podstatně menší, než jsem myslel, takže netrvalo až tak dlouho se zde alespoň zhruba zorientovat.

Je tu ovšem jedna věc, která mě mate. A tím se dostáváme k úvodní otázce. U většiny článků, které mají alespoň nějakou hlavu a patu, v reakci tu a tam někdo napíše, že dává „karmu“. Pak jsou samozřejmě lidé, co karmu dají a nic nepíšou. Ale specifickou kategorii tvoří články, které jsou opravdu totálně blbé a když se člověk podívá do diskuzí, vidí tam v podstatě samé záporné reakce. Přesto má článek za chvíli dost vysokou karmu. Někdy mnohem větší, než články, pod kterými se to kladnými ohlasy jenom hemží.

Jakž takž bych to pochopil u článků tzv. kontroverzních, které rozdělují publikum na „pro“ a „proti“, kde ti, co jsou „pro“ o sobě z nějakého důvodu nechtějí nechat vědět. Jenže u těch opravdu kontroverzních článků se nakonec vždycky někdo nechá slyšet a někdy se tam v diskuzi strhne i docela slušná mela. Ale tohle jsou dost často články, které neobsahují absolutně nic. Žádnou novou informaci, žádnou originální myšlenku. Prostě mlácení prázdné slámy.

Dá se to „honění karmy“ nějak ošulit? Nějakým prográmkem třeba? Nebo to ti lidé dělají tak, že mají 2000 přátel na Facebooku a na každý svůj nový článek tam dají odkaz s prosbou o „kliknutí“? Nebo je tady „sehraná parta“ recesistů, která schválně „karmuje“ ty nejblbější články a má z toho švandu?

Samozřejmě to není otázka života a smrti. Pokud tu „záhadu“ nevyřeším, kvalitu mého života to nijak zásadně neovlivní. Ale docela by mě to zajímalo.

Původně jsem nechtěl žádný článek jmenovat, ale pak jsem usoudil, že když alespoň jeden článek neuvedu, můžete být na vážkách, jaký typ článků myslím. Tak dobře. Jeden obzvláště vydařený exemplář, byť ne úplně typický – výše píšu, že tyto články obvykle nemají žádnou myšlenku. No tenhle jich má naopak docela dost, ale je to opravdu „síla“:

Návrh nové ústavy Vol.1: Úvodní ustanovení Autor na mě možná bude mít vztek, že jsem si vybral zrovna jeho článek, se kterým si navíc zjevně opravdu vyhrál. Takže se autorovi omlouvám. Rozhodně si nemyslím, že by jeho ušlechtilá snaha o novou základní státní legislativu byla to nejblbější, co jsem tady zatím četl. Jsou tady mnohem blbější věci s mnohem více fanoušky. Tento příklad uvádím proto, že z diskuzí by měl člověk pocit, že názor na kvalitu článku je jednomyslný. Přesto karma dle mého soudu naprosto nepochopitelná...