Naše berličky

Šarapovová prý měla pozitivní dopingový test. A krásná ruská tenistka ihned vystoupila s prohlášením, že je v tom nevinně. Třeba jí křivdím, ale pro mě je to obehraná písnička. Zloděj přeci vždycky nejvíc křičí: Chyťte zloděje

Ale taky mě ona zpráva přivedla k zamyšlení nad tím, jak to je s podpůrnými prostředky v naší civilizaci. Vždyť my dopujeme vlastně všichni. Jeden nedá dopustit na ranní kafe, druhý ráno zobne nějaký ten potravinový doplněk, další dá pro jistotu hned obojí. A hned se cítíme líp.

Poslouchejte chvilku ráno v tramvaji či autobuse. „Včera jsem byl s kámošem v hospodě. Jestli si nedám okamžitě v práci dvojitý kafe, dnešek nepřežiju.“ „Dnes máme písemku z matiky a čeniny – musím si cestou koupi nějaký energeťák…“ Další berou prášky na spaní, jiní na nervy, na hlavu, na záda… Místo aby se šli proběhnout, zacvičit si, projít se do lesa se psem. No a to nemluvím o obligátním panáku, který má zlepšit potentovaný den.

Zajímalo by mě, jestli rodiče jen tuší, že mnozí dvanáctiletí jsou závislí na kofeinu – pokud nemají svou colu či kofolu, zívají a nejsou schopní pořádné práce. Jiní ujíždějí na sladkém – já třeba na čokoládě, která mi dokáže neskutečně zvednout náladu a dodat energii.

Takhle to praktikujeme vlastně celý život. Když něco nejde, vezmeme si „něco“ a ono to půjde. Často je to jen placebo efekt, ale to nevadí, hlavně že je nám líp. A tak si zvykáme na berličky. Není divu, že sportovci po nich sahají taky, děláme to přece všichni. A co oko nevidí, to srdce nebolí. Jenže ono se občas právě to nevidoucí oko promění v oko jestřábí a prozře. A průšvih je tady. A pak přijde obligátní: Já nevěděl, já nechtěl…

Kdyby se udělal dopingový test vysokoškolákům po náročné zkoušce, kdo ví, co všechno by v krvi měli :-)!

Veřejnost se opět rozdělí. Půlka bude řvát – ven s ní, Rusáci dopují všichni. Druhá půlka si řekne, jo je to těžké udržet se na vrcholu, kdo ví, jak to bylo. Počkáme si a uvidíme. Ale zároveň si hrábněme do svědomí. „Dopujeme“ všichni, aspoň občas, jen nejsme tolik vidět a nepotřebujeme tak moc jako vrcholoví sportovci. Takže kdo jsi bez viny, hoď po nich kamenem…

 

 

Autor: Jaroslava Indrová | úterý 8.3.2016 8:12 | karma článku: 12,93 | přečteno: 387x