Táhne mi na pade, mám dluhy a nějaké to kilo navíc. Našlo by se i dalších pár důvodů, kvůli kterým bych měla právo být permanentně nasraná a především to nepříjemno eskalovat a posílat dál.
"Je to stará uštěkaná bába." říkala o naší šestnáctileté poloslepé a bezzubé feně soucitně dcera
"Je to uštěkaná stará bába." říká o bezzubé sedmdesátileté sousedce Bobině s pochopením dcera
Nadávat a stěžovat si je asi výsadou některých starších dam. Nadává se na politiku, na sousedy, na vládu, na počasí, na program v televizi, na nevděčné děti, na partnery, na uprchlíky, na bezdomovce. Nadávání a stěžování vám může zabrat klidně celý den. Někdo tím vyplní svůj život. Ale většina si nadávání šetří na stáří. Když jste nasraná a nepříjemná, tak jste vlastně připravená úplně na všechno. A jediné, co se vám může stát je to, že potkáte nějakýho mladýho debila, který vám bude chtít mermomocí zpříjemnit den úsměvem a dobrou náladou.
Dnes po návštěvě kartotéky chirurgické ambulance jsem vážně přemýšlela o tom, že založím nějakou organizaci pro staré a protivné báby. A stanu se jejich čestnou předsedkyní. Ale naše organizace se nebude zabývat rozveselováním nasraných bab. Bude je vyvážet jako odstrašující příklady do Afriky. Aby muži v Africe viděli, jak blahobyt v Evropě devastuje bílé ženy.
Přeji vám pěkný pátek třináctého, pádné důvody ke stěžování si a soucitné okolí
