Na hrob rodičům nechodím - ale psovi bych jezdil!
"Máte chvilku čas, Neruším? Můžeme se k vám připojit?" oslovil mě pán večer v parku při venčení. Vedle něj vzorně a na volno poskakovala černá borderka.
"Ten náš je ale ještě puberťák." upozornila jsem zcela zbytečně upovídaného majitele
"To nevadí. My to tady s vámi rádi obejdeme. Já se potřebuju někomu vypovídat. Jsem takovej nevypovídanej."
A já asi vypadám hodně vypovídaně. Taková matka Ilona, ne? pomyslím si v duchu
"Co je to za rasu?" vyzvídá rychle dál, sotva zaregistruje mé letmé a rozpačité přikývnutí.
"To je vořech. Tymián. Pes mé dcery. Já ho teď hlídám. Ještě mu nebyl ani rok." popisuju momentální stav našeho bílého krasavečka
Tymián vesele pobíhá okolo nás s černou border kolií a potom nečekaně nabere směr a zmizí za nejbližším keřem. Tymiánův manévr. Nejdřív mě ujistí, že je vše v pořádku. Že má nabytou svobodu a volnost bez vodítka pod kontrolou. A pak rychle zdrhne.
"Hovězáku!" hystericky na něj zařvu a popoběhnu.
Tymián vylítne zpoza keře a běží směr nádraží.
"K noze, Anežko." zaševelí pán a jeho fenka vzorně přicupitá
"Tymiáne!" přidušeně ječím na celou délku parku zcela marně
Ten už se nevrátí. Proklínám svůj osud
"Vezmu to zleva." navrhuje pán a pomáhá mi stopovat našeho vořecha
Funím zprava a počítám v duchu do desíti. Zatím se nám pes vždycky vrátil. Uklidňuju sama sebe.
"Tady je!" zaslechnu volání.
Tymián na mě vesele cení zuby. Je celej a chápe, že jeho krátká nepřítomnost mírně nahlodala můj psychický stav. Je neodolatelnej a zábavnej a prostě nejlepší. Všichni psi s ním chtějí kamarádit a každá panička by ho brala všemi deseti. Připínám mu vodítko a snažím se ho držet u nohy. Úlevou se usmívám i na pána s borderkou.
"Jo, tak to je ten ze Slovenska. Toho známe. Už jsme měli příležitost s vaší dcerou." připomíná si muž
"Musím vám ukázat taky ty moje miláčky" hledá po kapsách mobil
"Tak tohle je Asta." předvádí mi asi patnáct fotek pejska a dalšího psího kamaráda v různých situacích
"Vy máte více psů?"
"Ne, to je pes mé bejvalky. Nakonec byla Asta tak fixovaná na bývalou přítelkyni a jejího psa, tak jsem ji tam nechal."
Hm. Tak snad to bylo to nejmoudřejší rozhodnutí. A v zájmu psa. Něco jako dělení dětí při rozvodu, že?
"A toto byl Azor. Ale porazilo mi ho na přechodu auto."
"To je strašné." soucitně reaguji na tragickou příhodu.
"Šel jako vždycky na volno za mnou ale už nějak nestihl přeběhnout cestu."
Tak z takové příhody bych se asi tak hned nevzpamatovala, napadá mě. Těch výčitek. A přemýšlení, co mohlo být a není.
"No a ještě jsem měl Amose. Ale ten dostal parazity a skoro mu sežrali zadní nohy. Musel jsem ho nechat na veterině. Skončil v kafilérce. Ale dodnes si to vyčítám. Chodil se mnou i do hospody na karty. Na hrob rodičům nechodím, i když ho mám blízko. Ale tomuhle psovi - tomu bych jezdil!"
Ale to už stojíme před našim domem. A mě je jasné, že úsloví "Jaký pán, takový pes" je stoprocentně pravdivé. Příště Tymiánovi preventivně seřežu prdel než vyjdeme na ulici a bude šlapat vedle mě celou cestu pěkně nakrátko, slibuju si. A zpovědní vrbičku dělat nikomu už taky nebudu.
Ilona Ondráčková
Dušičková pohádka
Zahlédla jsem je jednoho prosluněného odpoledne, jak kráčí přes rušnou křižovatku v Praze. Věnovala jsem se zrovna své jedné z nejoblíbenějších činností při čekání na tramvaj. Chytání lelků a pozorování svých bližních.
Ilona Ondráčková
Podzimní zen
Příroda nám namíchala nový parfém Podzimní zen. Vůně země, která je naplněná až po okraj všemi svými odvedenými sliby. Sametově hladká i drsně vroubkovaná. Odrážejí se v ní barvy temně fialové, tmavě rudé, zářivě žluté,
Ilona Ondráčková
Boj o kouzelnou knihu
Po zatažené obloze se opilým tanečním krokem začal prohánět vítr. Chvíli tančil svižnou polku v kruzích aby za chvíli změnil styl v trhané a rychlé tango. Vír ledového vzduchu hnal oblaka do houfu před sebou.
Ilona Ondráčková
Neplánovaná dovolená
Na dvorku v trávě ležela opuštěná růžová teniska. Rozhlížela se udiveně okolo sebe. “Kdepak se schovává moje kolegyně? Moje věrná družka, druhá do páru?” Ale ať se rozhlížela doprava i doleva, kam jí špička a pata dovolila kouknout,
Ilona Ondráčková
Tureček za sedm korun
Stalo se to devadesátých letech. Káva turecká do skla i do šálku se v kavárně u Hubáčků podávala za pouhých sedm korun českých. A v celém Písku byla nejlevnější. Pracovala jsem tenkrát jako barmanka v denní kavárně.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
Česko opět zažilo silnou polární záři, jak astronomové předpověděli
Kvůli mimořádně silné eruptivní aktivitě Slunce v posledních dnech je v Česku opět možné vidět...
V Petrohradě autobus s dvacítkou lidí divoce kličkoval a pak se zřítil do řeky
V centru Petrohradu v pátek přišlo o život nejméně sedm lidí, když z mostu do řeky Mojky spadl...
QR kód vedl k zubaři. Policie v první den MS řeší falešné lístky za 400 tisíc
S pátečním začátkem hokejového šampionátu přicházejí i první podvedení fanoušci, kteří si zakoupili...
Pivo za stovku a žádný kravský zvonec! Hokejové fanzóny před stadiony ožily
Fanzóny zaplnily stovky fanoušků oblečených do národních dresů, s pomalovanými tvářemi a...
- Počet článků 133
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1745x