Problém RapeLay!

Proč je RapeLay opravdu extrém aneb v čem se mýlí pan Matuška a jeho článek "Reálná zkušenost s virtuálním znásilněním -RapeLay horší než Hitler". Proč je RapeLay výjimečně odporná hra, co má být zakázána, a kam patří její tvůrci.

Nejsem žádným odborníkem na počítačové hry, kdysi jsem nějaké hrával, ale nic z oblastí, kterými se pan Matuška v článku zaobírá (tj. pornohry a zabíjačky). Nehrál jsem ani RapeLay, jen jsem si přečetl pár článků a viděl dvě (velmi krátké) sekvence hry na youtube. I to mi ale nashromáždilo (vedle zjevných logických lapsů samotného autora) dost podkladů pro to, abych si troufl s tvrzeními pana Matušky zásadně polemizovat. Tedy začněme.

Nejprve k jiným pornohrám: nemám absolutně představu o tom, kolik zde existuje pornoher a jaké jsou. Pro moji argumentaci to ale není důležité - pouze by to znamenalo, že jsou i další hry, které si zaslouží stejné odsouzení. To by dalo za pravdu tvrzení o určitém pokrytectví recenzentů, ale to je všechno. Mám ale určité pochybnosti o tom, že podobně srovnatelných her bude nějak moc, spíše půjde o to, že pan X z článku páně Matušky přehlédl na hře jednu zásadní věc, když pro jednotlivé stromy a netrpělivost přehlédl chrakter lesa. Ale nejdříve ke srovnání pornoher, v nichž se znásilňuje, a her, kterým já říkám "zabíjačky".

První zásadní omyl páně Matušky je právě toto srovnání RapeLay s hrami, kde je plno zabíjení, které nikoho nevzrušují. Jenže tady je problém, že v těchto hrách se většinou nevraždí, ale zabíjí. To už je zásadní rozdíl, vraždu se znásilněním srovnávat do jisté míry lze, ale zabíjení nikoliv. Jestliže zabíjíte nepřátelské vojáky ve válce, útočníky z jiných vesmírů, různé nestvůry - nepácháte vraždu a dokonce ani nic nemorálního. Naproti tomu znásilnění je zločinem a svinstvem absolutně vždy. Jen menší část zabíjaček je skutečně postavena na vraždění v pravém smyslu tohoto slova a nemám problém říci, že ani ty by neměly být.

Druhý omyl, kterého se autor dopouští na tomtéž místě, je srovnání s porno- knihami, omalovánkami a pornofilmy, kde se pracuje se znásilněním. Nebudu se zde bavit o tom, že považuji za zavrženíhodné jakékoliv porno, protože to není náplní tohoto článku, každopádně ale musím upozornit, že je zde zásadní rozdíl, že čtení knihy či sledování filmu nevyžaduje aktivní spoluúčast diváka (nepočítáme-li za aktivní účast to, že si to zapnul). I když tedy podobné filmy ani knihy by dle mne neměly existovat, přece jen hra vyžadující aktivní účast bude minimálně o jednu úroveň horší.

Ale nyní, co přejhlédl pan X., kterého pan Matuška nechal hru vyzkoušet. Pan X. dospěl k závěru, že RapeLay je "normální znásilňovací hra", která ale jde na věc pomalu a nudně a velice rychle na ni zanevřel s tím, že to není nic nového ani zajímavého. Buďto pro stromy přehlédl les, nebo se výzkumu dost nevěnoval a skončil moc brzy. Ta hra má totiž jednu úroveň, kterou se patrně bude od (většiny? všech?) případných ostatních znásilňovacích pornoher zásadně lišit. Usuzuji tak z toho, že v článku nebyla zmíněna, přestože je velmi zásadní a v jiných zdrojích jsem ji našel patřičně zdůrazněnou. Pan X. totiž nepochopil smysl onoho počátečního pomalého a nudného plynutí hry, narozdíl od třeba tohoto autora.

V té hře totiž zřejmě jde nejen o virtuální znásilnění, ale ve vyšší úrovni také o to systematickým ponižováním a znásilňováním lámat psychiku oněch virtuálních obětí. Na záčátku jsou nevinné oběti, ze kterých hráč soustavným terorem, ponižováním a znásilňováním vypěstuje zlomené a ke všemu ochotné kurvy. Což mi tedy připadá jako něco ještě o několik úrovní horší, než prosté znásilnění. I když nemohu vyloučit, že existují i další hry tohoto typu, moc tomu nevěřím.

Každopádně si myslím, že takovéto hry nejenže by neměly existovat a nejenže by se měly zakazovat. Autoři takovýchto her patří buď do cvokhausu, nebo za mříže. Je dost smutné, že si to někteří lidé nemyslí.