Média, kulturní boj a my

Média vždy byla významným nástrojem politického a kulturního boje. V Americe to platí možná ještě více, než kdekoliv jinde. Pokud se tam zaměříme na mainstreamová média, zjistíme, že s výjimkou konzervativní Fox News jsou všechna nepřehlédnutelně prodemokratická a libertariánská.

Důvod pro tak podivné vychýlení postoje těchto médií vůči postoji americké společnosti je prostý a přesto paradoxní: extrémně prodemokratičtí a libertariánští jsou lidé z médií. Může za to způsob života, styl práce, nebo vzdělání spřažené s pýchou? Těžko říci. Prostě je to tak.

Těžko bychom našli chvíli, kdy je zaujatost amerických mainstreamových médií nápadnější, než právě leden. Nic nemůže více zesměšnit jejich snahu předstírat nezaujatost, než naprosté nebo téměř naprosté ignorování washingtonského March for Life. Tytéž „úctyhodné noviny“ (či televize), které věnují stranu či několik stran (či až deset minut přenosu) pěti demonstrantům Greenpeace na Mount Rushmore či čtyřem putujícím demonstrantům vyjadřujícím podporu nelegálním imigrantům, zarputile mlčí o 300 tisícové demonstraci (dlouhodobě největší ve Washingtonu), nebo ji zmíní jednou větou, bez jakýchkoliv podrobností.

Ještě legračnější mohou být pro znalé přímé vstupy od Nejvyššího soudu z 22. ledna, kde reportéři „nemohou poznat“, zda na výročí přišlo více odpůrců či příznivců rozsudku ve sporu Roe vs. Wade (který legalizoval potraty) a kameramani předvádějí včechna svá kouzla, aby desítky až stovky přítomných potratářů vypadaly stejně početně jako desetitisíce až statisíce odpůrců vraždění nenarozených. Kam se (zatím) hrabou naše média, která někdy i informují, zpravidla sice zaujatě a nekompetentně (loni například některá zkomolila dokonce i samotný název akce) a pro jistotu při tom rutinně odečítají tak 1/3-2/3 účastníků, nicméně informují. Buďme ale připraveni, že to nebude trvat věčně – kulturní boj, který zuří v USA, zuří i u nás.

Proč to všechno ale píšu… Pokud máme jako katolíci přežít, musíme si vytvořit a podporovat vlastní alternativní média, protože ta mainstreamová nejsou pro nás použitelná. Tím ale nemyslím jen televizi Noe a rádio Proglas, myslím tím také a možná především naši přítomnost na facebooku, myslím tím katolickou blogosféru, katolické zpravodajské servery a katolické internetové časopisy a katolické on-demand televize. To totiž pomalu začíná být důležitější, než časově omezené vysílání, které se odvysílá a odezní.

Naši američtí souvěrci nám mohou jít příkladem. Samozřejmě, českypsaná katolická blogosféra a laické katolické časopisy nikdy nebudou fungovat v tom rozsahu a té čtenosti, jako americké vzory, ale to neznamená, že není důležitá. My katolíci si prostě musíme vydobýt prostor v médiích i na internetu, pokud to nedokážeme, budeme skomírat.

Poznámka: Jde o mírně upravenou verzi stejnojmenného článku napsaného pro Aktuality Duší a hvězd.