Proti gustu žádnej dišputát
A tak jsem si v tyhle jarní dny vychutnávala přímo s gustem líčení kamarádky, která se před měsícem vrátila z Japonska. Když jsme se obě pokochaly krásami téhle země vycházejícího slunce, došlo i na gastronomii. A ne ledajakou. Gastronomii dohnanou až do extrémů.
Tokijští hostitelé Haničky jí hodlali zavést do jedné nóbl restaurace s francouzskou kuchyní. Kde denně překvapují návštěvníky svými kulinářskými počiny.
Posledním výkřikem jsou tam prý, pane na nebi, jídla z hlíny. Nevěřila jsem vlastním uším. Že bych byla nedoslýchavá? Mám už nárok, tak proč ne.
Hanku to očividně dost rozveselilo, reagovala prý totiž úplně stejně. Její hostitelé, překypující nadšením, se mimo jiné (okrajově, aby neurazili ) zmínili o částce za tohle nejnovější vyhlášené menu o šesti chodech.
"Šest chodů sem nebo tam, dejme tomu. A za jedno dvatisíce korun", lapala jsem po dechu. "A navíc, co ta hlína, to je nějaký fór?"
A tak jsem byla rozjařenou Haničkou informována, že menu údajně obsahuje nejen hliněnou polévku a různé mořské potvory, ale hlavně pak nejnovější počinek oné restaurace. Trhák. Bramborovou kouli, servírovanou s omáčkou. Z Hlíny. Pravé, nefalšované.
Zůstala jsem paf. "A tys tam s nimi na něco takového šla?"
Hanka se rozesmála. "K tomu nedošlo. Měla jsem totiž druhý den odletět. A hostitelé po telefonu zjistili, že tokijský šefík oné restaurace má neřešitelný problém. Sehnat kvalitní zeminu. Hlínu. Dodavatel selhal. Šokující a nepředstavitelné pro japonské poměry."
Jako omluvu prý rodina ale vzápětí obdržela veliký dárkový koš s různými lahůdkami. Jestli byl hliněný koš nebo i ty laskominy, tak to jsem se zapomněla zeptat.
A tak mi ta hlína vyvolala jednu dávnou vzpomínku na dětská léta.
Kdy mi babička často začátkem prázdnin podala plechový hrníček. Plecháček, tak mu říkávala. Se slovy: "Koukej mazat pro jahody do našeho hliniště. A ať jsi co nevidět zpátky."
Hliniště bylo na louce nedaleko za chalupou ve stráni. Býval tam božský mír a klid. Takové velebné ticho, jenom břízy kolem prašné cesty šuměly. A to ticho jen nakrátko pročísnul výkřik nějakého dravce. Nebo táhlé houkání vlaku z nedalekého nádraží.
A tak jsme s kamarádkou Alenou, mým věrným nohsledem, sbíraly malé lesní jahody, kterými se ta stráň úplně celá červenala.
Že by to bylo tím podložím, nevím. Kromě jahod v té stráni vonívaly koberce mateřídoušky a rudých hvozdíků. Slziček Panny Marie, tak jsme jim tehdy říkávaly. A přes přísný zákaz jsme si jich (s malou dušičkou) často natrhaly plné dlaně.
Když jsme s mým mužem dorazili před pár týdny na chalupu, uklízela jsem tak, jako vždycky. Jaro venku šílelo a já měla plné ruce práce. Okolo domu a pak uvnitř.
A najednou se mi ze starého kredence po předcích vykutálel malý bílý oprýskaný hrníček. Babiččin plecháček.
A zavoněl dávnou vzpomínkou. Přímo prázdninově. Jahodově.
Ludmila Ibehejová
Putování za Fatou morgánou - třetí část
Sahara, její dech a vůně, jak mě asi osloví? Čeká nás předlouhé putování směrem Bouficha - Enfida - Eljem- -Sfax - Gabés -Matmata - Douz - Kebili - Tozeur - Gafsa - Kairoijan, celkem asi 1 400 km v novém klimatizovaném autobusu.
Ludmila Ibehejová
Putování za Fatou morgánou - druhá část
Pondělí - celý den od rána až do večeře - máme polopenzi - trávíme na pláži pod slunečníkem a jsem moc ráda, že jsem poslechla manžela a neležela na přímém slunci tak, jako před pár lety v Bulharsku.
Ludmila Ibehejová
Putování za Fatou morgánou - první část
Moje vyprávění o severní Africe a její nejsevernější části Tunisku - jehož nejkrásnější pláže jsou v Hammametském zálivu teplého Středozemního moře - je pouhým nástinem krás, které tahle země s příchutí exotiky a orientu nabízí.
Ludmila Ibehejová
Trojrozměrný model mého těla
Ne, že bych ho zrovna chtěla, prostě a jasně, nemusím mít úplně všechno. Pro mě a za mě, já si se svými dvěma rozměry (neuvedu kterými) vždycky bohatě vystačila. A jak to vypadá, jiné to už ani nebude.
Ludmila Ibehejová
Opeřencem snadno a rychle - aneb - jak mi málem hráblo
Jsem dívčina poněkud pokročilejšího věku, životem dostatečně omlácená. Ze všech stran, hlavu nevyjímaje. A přesto mě občas něco překvapí. Někdy dokonce překvapím a přímo zaskočím i sama sebe. A pak se nestačím divit.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 36 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 36 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
Poslanci mají jednat o změně zákoníku práce, o minimální a zaručené mzdě
Poslanci by měli na mimořádné schůzi začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela...
Dvacet let dotací z EU. Přinesly zločiny, ale i vlaky, techniku a splavné řeky
Premium Lázně, které nevznikly a je z nich night club nebo zdvihací most, který se nikdy nezdvihl. Česko...
Rus má imperialistické myšlenky. Ukrajinou nekončí, říká velitel v Donbasu
Premium Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Vymlácená okna, ale i celé domy srovnané se zemí. Tak vypadá Doněck a celý průmyslový Donbas....
Prodej dům Rodinný, 141m2, Dolní Chvatliny, Mančice
Dolní Chvatliny - Mančice, okres Kolín
2 800 000 Kč
- Počet článků 206
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 763x