Jestli jsem o něčem přesvědčená, je to fakt, že rozumím hokeji, jsem na něj přímo odborník! Jestli je o něčem můj budoucí muž přesvědčen, tak o tom, že hokeji absolutně nerozumím...
Jako každá pravověrná Češka miluju jednou za rok hokej. Poprvé mě mamka nechala vzhůru po večerníčku, když jsme vyhráli Nagano. Bylo jí úplně jedno, že Hašan je na plech :D a doma v obýváku jsme skandovaly: "Hašek na Hrad!" Společně jsme nespočetněkrát brečely u státní hymny a během záběrů na hráče, konečně bez helmy jsme hodnotily, kdo z nich jak vypadá a kdo by mohl konkurovat Jágrovi.
Zatímco můj chlap má tak nějak celoroční přehled o tom, kdo kde hraje, já vím, že můj sex idol Jágr je v Kladně, že Francouz je moc hezkej a že Frolík má dvě strašně rozkošný holčičky s Kobzanovou. Víc ani vědět nepotřebuju. Já vím, že Češi jsou nejlepší, že letos už konečně zas vyhrajeme mistrovství a ten skeptik vedle mě, co tvrdí, že Švédi nebo nedej Bože Rusáci mají lepší tým, tomu vůbec nerozumí.
Když jde o hokej musí jít objektivita stranou a emoce na scénu. Takže už od minulého pátku křičím, syčím a lekám se hlasitě u televize, ač v normálním životě jsem celkem křehká a něžná žena, u hokeje se občas zjistí, že moje paleta sprostých nadávek je celkem pestrá.
Možná nevím, co je offside, teda ani si nejsem jistá, jestli se to takhle píše - ale zas pokaždý, když někdo kopne do "našeho kluka" bych naprosto s jistotou vyloučila toho sviňáka na pět plus do konce zápasu - do konce turnaje prý nelze... Vždyť ho mohl zranit! Pravdou je, že když od nás někdo po někom startuje, tak jsem schopná ho povzbuzovat: "Jen mu dej! Zuby ven!"
A co teprve když někdo jede na naši branku: "Zlom mu nohu!" zuřivě povzbuzuji naši obranu. Včera jsem byla dost silně rozhořčena, když Němec chytal naše střely na bránu a tak jsme si s mamkou psaly zprávy typu: "Já nevím, ale myslíš, že to ten Němec dělá naschvál, že to furt vychytává?" nebo "Ježiš on to zas chytil, ten xxx!" (raději s cenzurou).
Po dvou týdnech mistrovství světa začínám mít obavu, jestli se se mnou můj chlap nebude chtít rozvést ještě před svatbou :D... Ještě, že už to mistrovství bude končit a ač mě Michal pravidelně varuje před přílišným optimismem, já mám rezervovaný nedělní večer na zlatý zápas :D...
Navíc on mi to brzo oplatí . Příští středu u nás poběží Arsenal místo MasterChefa :D a budou to nervy, jestli fandit Arsenalu nebo Petru Čechovi (prosím řekněte, že jsem se nespletla :) teď to tu pár minut studuju :D)
PS: Miluju Tě :)
