Začalo to nějak po Vánocích. Prostě jsem musela. Občas to člověka baví, občas mu to leze na mozek, ale prostě se nemůže pomoct! A musím to dělat! Byla jsem absolutně závislá!
Upřímně už jsem snad vyzkoušela úplně všechno. Zkoušela jsem to klasicky, na zádech, na břiše, v kleče i ve stoje. Seděla jsem při tom, byla jsem opřená o zeď, dokonce jsem zkusila i stojku.
A aby toho nebylo dost, začala jsem zkoušet i netradiční místa. Většina lidí to dělá na stole nebo v posteli, ve vaně, já to začala dělat i v autě a dokonce párkrát i v tramvaji.
Dokonce jsem, ač jsem žena, musela začít používat i přípravky na zvýšení výkonosti.
Zkoušela jsem to dělat sama, v páru, dokonce i ve větších či menších skupinách.
Tahle nucená závislost byla naprosto šílená, ničila mě, dělat to denně a pořád a pořád dokola, člověka vyčerpává a dokonale přestává bavit.
Abyste to mohli dělat měsíce, potřebujete dost trénovat a často měnit polohy, abyste se pak vůbec mohli bavit.
A co teprve to zpestřování o kterém se pořád mluví, musíte vymýšlet nejrůznější netradiční praktiky a polohy.
Ale pak to díky bohu hned po zkouškách končí! Konečně to člověk může přestat dělat. Konečně člověk může přestat listovat Kamásútrou, aby našel nějakou polohu na učení, ve které ho nebudou tolik bolet záda… Konečně se na pár dní může přestat učit :D
