Lehnu si do vany a v tom mě napadne spásná myšlenka, mám v šatníku nové punčochy a asi půl roku staré bodýčko, co jsem nikdy neměla na sobě.
....
Den blbec. Usnula jsem ve tři ráno a ve škole jsme celý den hráli na vyšetřovně vyhýbanou – malá místnost čtyři studenti, jeden doktor, sestra a na krk jsme všichni dýchali pacientovi.
Potřebovala jsem nutně kyslík a tak jsem si šla zaběhat. Poslední kilometr mě domů přímo hnala představa horké vany a červeného vína, které jsem včera otevřela (jako že z něj budu vařit, ale pak mi bylo líto, že by se z něj odpařilo to nejlepší a tak jsem si ho raději nalila).
Celá zpocená jsem energicky rozrazila vchodové dveře a chystala se ve stejném tempu pokračovat do koupelny.
„Krásné výročí!“ zubil se na mě přítel.
V hlavě mi probleskla jen jedna myšlenka – My něco slavíme?
Na stole jsou ve váze rudé růže, Jirka má na sobě mou zástěru s krajkama a muffinkama a svítí trouba. Ještě roztomilejší být nemohl a já se nemohla cítit víc provinile.
Vlepuju mu jednu pusu za druhou a přemýšlím, jak si tohle zapomenutí vyžehlím.
„A napustil jsem ti horkou vanu!“ Právě mám pocit, že pro mě chystají místo někde mezi osmým a devátým kruhem pekelným.
„Odpočiň si a já tě zavolám k jídlu!“ V koupelně svítí svíčky – definitivně devátý kruh!
Lehnu si do vany a v tom mě napadne spásná myšlenka, mám v šatníku nové punčochy a asi půl roku staré bodýčko, co jsem nikdy neměla na sobě.
To je ono! To by mohlo vypadat i tak, že jsem nezapomněla.
Konečně jsem si mohla užívat horké vany, dokonce tam byla i ta sklenička červeného a hned vedle ní…
Promnula jsem si oči, jestli mě únavou nešálí zrak. Ne doopravdy tam je. Žiletka.
Takhle debilně mi naznačovat, že jsem si už tři dny, tak dobře šest, tak jooo asi deset dní nestihla oholit nohy..
Namydlila nohy a dala se do holení. Ve svém věku stále ještě neumím používat žiletku jinak než škrabku na zeleninu a tak jsem se zhruba za čtyři minutky cítila jako Čachtická paní.
Měla jsem sice hladké, ale také způli oloupané nohy a koupala se v krvavé lázni. Potom, co jsem úspěšně zastavila krvácení, jsem radši z koupele vylezla.
Nové punčochy neprosvítaly, takže nebyly vidět krvavé šrámy, ale bodýčko bylo v předvánoční velikosti a tak mi bylo jasné, že se moc nenajím.
Rychle jsem na sebe hodila černé šaty a spěchala do kuchyně.
Která byla tak trochu (úplně) plná kouře. Ten se valil z trouby, ze které Jirka vyndával cosi. A urychleně větral.
Snaha se cení a navíc já stejně nemohla jíst.
Raději jsem řekla, že pak něco ukuchtím, ale že teď je řada s dárkem na mě. Jirka mi dolil víno a poslal mě napřed do ložnice, že si chce ještě vymýt kusy ohořelého pečícího papíru z vlasů.
Když jsem si lehla na postel, cítila jsem se jak Jeniffer Aniston v romantické komedii. O dvacet let mladší a taky alespoň patnáct kilo těžší, ale jinak dokonale.
Ležela jsem na břiše a rádoby přitažlivě jsem kmitala pokrčenýma nohama. Po chvíli mě to přestalo bavit a tak jsem se jen tak položila a čekala, až uslyším klapnout dveře.
Jen na chvilku jsem zavřela oči a ihned jsem cítila, jak mě někdo hladí po zádech. V mžiku jsem se nainstalovala zpět do sexy polohy.
Čekala jsem samé waw a za mnou se jen ozvalo: „Nechceš se najíst?“ Na půl sekundy mě napadlo, že v světle lampičky vypadám vážně tak hubená jako hollywoodská herečka a přítel mě chce polichotit.
Nakonec se ukázalo, že je téměř deset a já neusnula na vteřinku, ale na téměř dvě hodiny. Díky bohu jsme si neměli co vyčítat, protože Jirka vytuhl ve vaně.
A tak jsme výročí sice oslavili v posteli, ale sexy prádlo vystřídala košilka s pandou a opulentní večeři míchaná vajíčka :D
