„Co takhle posunout náš vztah na vyšší úroveň?“ Čekám něco romantického - třeba, že mi nabídne, že si spolu pořídíme bonsai a pokusíme se ji společně nezabít a tak spokojeně kývám a představuju si, jak zaléváme mini borovici.
Z mého botanického snu mě dostane jediná věta: „Skvělý, zítra tě představím rodičům!“
Maličko mi zamrzne úsměv na rtech, čekala jsem malinký krůček a ne že se do posouvání vrhneme rovnou jak kosmonauti z Apolla 11, když vcházeli na Měsíc.
Asi to nebude úplně tak velký skok pro lidstvo, ale při mé vztahové retardaci se to srovnat dá.
Marně pátrám v paměti. Ale nikde nic a tak mi dochází, že poslední rodiče, co jsem oficiálně potkala, byli kluka z druhé třídy.
Andreo! Táhne ti na pětadvacet, to zvládneš! Povzbuzuju se, když si ráno kupuju troje noviny, abych nastudovala nějaká aktuální témata vhodná k hovoru.
Po přečtení nejsem o moc chytřejší, ale kdyby se chtěli bavit o Babišovi, krizi na Středním východě nebo o tom, jak to právě vypadá s tím anglickým fešákem na French Open, jsem připravená.
Sakra jak se dělá dojem na rodiče? Chci si vzpomenout na nějakou radu z dámského časopisu, co jsem ve 14ti kradla mamce, abych načerpala všechny důležité informace do života.
Probůh co se tam tak psalo, proč si zrovna teď dovedu vybavit jen články o libidu, o tom, že jít na tantrickou masáž není ostuda, o tom, jak milovat svou celulitidu, jak se zbavit celulitidy, o dietách, příběh ženy, co léta využívá služeb gigola, článek s nadpisem, který se mi vryl do paměti a hlásal Tipy gayů pro sex s heterosexuálem, ale nic o prvním setkání s rodiči.
Tak zoufalá, že bych to googlovala nejsem! Možná.. možná jsem :D.
Takže ok, usrkávám horký čaj. Mám být decentní, usmívat se, být přirozená, nedat na sobě znát nervozitu.. Jsou to tak univerzální rady, že článek by se klidně mohl jmenovat Jak nebýt nervózní na návštěvě u gynekologa.
Kašlu na to, budu okouzlující! Jako vždycky.
Ale v těhlech šatech asi ne – moc velký výstřih, modrý jsou moc krátký, zas ty ke kolenům si brát nebudu, abych nevypadala, že jsem starší a ta obepnutá sukně – neblázni, dyť bys byla jako nahá.
Dochází mi, že takovéhle přípravy jsem neabsolvovala ani před prvním rande s jejich synem. Tenkrát mi přípravy daly přesně 20minut. Teď tady čtu sportovní rubriku a ve stahovacím kombiné pobíhám po ložnici, na jejíž podlaze leží půlka mého šatníku.
A musím uznat, že přípravy stály za to, protože teď když to píšu, v županu s dokonalými vlasy, dochází mi, že dojem jsem zanechala a určitě nezapomenutelný.
Nejdřív jsem zabořila v restauraci své jehly do hlubokého koberce, zavrávorala jsem a hodila jsem takovou rybičku, že za celou svou volejbalovou kariéru se mi takováhle nepovedla.
Ze země mě sbírala celá rodina. Následně jsem si objednala červené víno a to jsem jedním šikovným pohybem vylila jeho taťkovi na košili.
Své decentní bílé krajkové šaty jsem si pokecala hořčičnou omáčkou.
Nešikovnost jsem chtěla zakrýt chytrou konverzací a tak jsem chtěla prodat své nově nabyté informace z tenisu a prohlásila se za odbornici přes antukové kurty.
Bohužel se ukázalo, že jeho maminka je bývalá tenistka a já četla jen články, u kterých byly fotografie sexy tenistů, zaměřit se na ženskou část mě ani nenapadlo a tak jsem půlku rozhovoru jen kývala a modlila se, aby nepadla nějaká otázka, protože mou nejoblíbenější teniskou by mohl být tak maximálně Federer.
A jako vrchol všeho, jsem si odskočila pokusit se redukovat flek na svých šatech a při té příležitosti, jsem si povytáhla punčocháče.
To, že jsem si cíp šatů strčila pod pas punčoch a tak si délku sukně zkrátila na polovinu, jsem zjistila, až když jsem hrdě a velmi sebevědomou chůzí nakráčela zpět do restaurace.
Hlavně, že jsem si tak dlouho vybírala přiměřené šaty, když jsem si pod ně vzala svítivě růžové kalhotky, které měly na zadku napsáno Sexy ass…
