.......aneb není nic, co by vysavač nevyřešil! ........................................................
První společné bydlení! Uhůůůů! Tak tohle nadšení mi vydrželo asi dvě hodiny.
Ty dvě hodiny jsem netrpělivě čekala na plynaře, kterému jsem pak zavolala, kde je. A on mi oznámil, že je v Nové Pace a k nám to stihne asi taaaak hmmm…. No doufala jsem, že do pěti do večera, ale on spíš v září mluvil o konci října.
A tak jsme žili pět týdnů bez teplé vody. Zas to společné zahřívání stálo za to!
Pomalu jsem si začala zvykat na to, že když Vám někdo slíbí, že se staví zítra myslí tím popříští čtvrtek. Se vším jsme se dovedli v naší zamilovanosti smířit, ale jsou věci, které mohou chybět.
Třeba takové dveře. Ano! Po tom, co jsme položili nové podlahy, nešly staré dveře nasadit do pantů a firma nám oznámila, že nové můžeme čekat kolem Vánoc. Ono se řekne blbé dveře, ale my nemáme žádné. Krom vchodových vůůůbec žádné.
Ani tam! Copak chybějící dveře do kuchyně nejsou žádná hrůza. Ale chybějící dveře na záchod to už začíná být problém.
První měsíc si sousedé museli myslet, že jsme magoři. Občas se totiž stávalo, že před domem seděl jeden z nás jen s mobilem a čekal na signál od toho druhého, že „vzduch je čistý“ – tedy spíš dostatečně nasycený Brise one touchem :D.
Jenže odpoledne začíná být tma, a abych čekala venku s pepřákem a s hrůzou čekala, který pejskař mě chce zabít, nebo aby Michal v šest ráno klepal kosu, to už začalo být neúnosné.
A tak jsme jednoho dne, když jsem uklízela, přišli na spásnou myšlenku – vysavač! Ano, vysavač na max vyřešil všechny naše intimní problémy.
Neřeší to problémy se sousedy, se kterými zatím ještě problém nemáme, ale hádám, že je to otázkou času, kdy si někdo z nich přijde k nám stěžovat na naši extrémní pořádkumilovnost…
