Je tomu pár dní, co oslavila jedna z našich současných nejlepších hereček, Dagmar Havlová, kulaté narozeniny. Články a reportáže, které při této příležitosti vznikaly, jsou kategorií samu pro sebe.
Zkrátka, nikoho nezajímá, jaké role hraje v divadle, kolik náročných televizních inscenací oživila svým výkonem. Že hrála léta v jedné z nejlepších inscenací v Divadle na Vinohradech Evu v Gazdině robě? Že byla úžasná jako Jana z Arcu ve Skřivánkovi, nebo jako královna Kristina? A v dalších a dalších rolích? A že vedle toho je úžasná komička? No, a co má být? Vždyť národ ji zná přece jako tu naši potrhlou Dášu z komedií. A pak je tu ještě Václav Havel, to je téma, které vždycky chytí. A taky má Grace, novou boxerku. Ničím dalším už hlavinky televizních diváků nebudou televize zatěžovat. Vzpomněla jsem si na ty napsané a vyřčené pitomosti, když mi přistála na facebooku zpráva o tom, jak jedna z našich televizí, co ví všechno první, natáčela medailonek k významnému životnímu jubileu známé televizní hlasatelky šedesátých let. Přišla za ní mladičká reportérka a chtěla interview a nějaké fotografie. Tak ona hlasatelka sáhla po svých chloubách, na kterých je s Dubčekem, Smrkovským a ostatními muži pražského jara. Ukazuje je, hovoří, slečna snažívě přikyvuje, kameramani točí. A pak reportérka promluví: „A ten Dubček a Smrkovský, jak říkáte, to byli kolegové z televizních novin?“ No, vidíte, nakonec to dělají soukromé televize dobře. Co pak naděláte s přebytkem znalostí, že jo? A tak vy, kdo víte, že Dagmar Havlová není jen ta praštěná holka, podívejte se dnes v 21.45 na ČT 1. Opakují inscenaci Kanadská noc, která je hereckým koncertem Dagmar Havlové, Viktora Preisse a velmi mladého Filipa Cíla. Nebudete litovat.
