Právě jsem dočetla článek, jak se ekonomové analytici diví, že se zdražuje víc, než oni si mysleli. Taky jste si všimli? Možná, že kdyby někdy přišli do obchodů…
Když budeme chtít ušetřit, na čempak to půjde asi nejlíp? No jasně, na jídle! Bude to stát nás, kdo jsme odpovědní za krmení rodiny, víc času. Ale ruku na srdce: kdybychom si měly/i vybrat mezi delší dobou v kuchyni a nemožností koupit si tu úžasnou kabelku, boty, svetr nebo cokoli jiného – abych neodradila pány – copak asi zvolíme? Já tedy rozhodně budu déle klohnit. Pátrám po paměti ve svém dětství a pubertě, kdy jsem trávila celé prázdniny u babičky na Moravě. Babička byla zaměstnaná jen dokud se nevdala, pak se starala o čtyři děti, domácnost a malé hospodářství, a když dospěla do důchodového věku, stát jí vyměřil důchod 380 Kč. Ona fakt uměla šetřit. A jak nám, všem vnoučatům, u ní chutnalo! Pravda je, že až do konce života chovala kozu, slepice, jednou za rok odchovala husy, měla králíky a samozřejmě zeleninovou zahradu. To my teď nemáme, ale zas se ledacos dostane v téměř každém obchodě. Některé recepty, které si pamatuju, protože babička nás nenechávala zahálet a já s ní často vařila, by se mohly leckomu hodit i teď. Zkusím dneska třeba kapustu, co říkáte? Teď je zrovna skoro v každé zelenině, sice nevím, jestli je česká, polská nebo bůhvíjaká, ale všechny, co jsme koupila, byly dobré. A copak se dá z takové kapusty udělat? Například koupíme jednu středně velkou kapustu, odebereme vrchní, velké listy a schováme je, zbytek kapusty rozdělíme na půlku. Z první půlky uděláme kapustový guláš. Jak? Kapustový guláš: 1. Půlku kapusty nakrájíme na čtverečky nebo podobné geometrické útvary zhruba 3 x 3 cm a dáme vařit do malého množství vody asi na 5 – 10 minut. Nesmí být rozčvaňhaná, ale spíš musí trochu křupat. 2. Okrájíme brambory – množství odhadneme podle našich největších žroutů, nakrájíme na úhledné dílky a uvaříme skoro do měkka. Slijeme z nich vodu a vyklopíme brambory do kapusty. Vodu z kapusty neslíváme. Poměr kapusty a brambor zhruba 2:1. 3. Uděláme trochu světlé jíšky, kdo nemá rád moc tuku, opraží trochu polohrubé mouky na sucho a zamícháme do kapusty s bramborami. Výsledná konzistence musí připomínat hustší polévku. Osolíme – ne moc!, opeříme, komu nevadí česnek, přidá utřený česnek, může být i špetka majoránky. Může se přidat i kousek másla. 4. Nakrájíme na kolečka párek, jakýkoli, já dávám v poslední době přednost davelským uzeninám (radši nezkoumám složení, ale pokud jich člověk nesní každý den zrovna půl kila na posezení…) a přidáme do kapusty s bramborami. Nesmí být přepárkováno, rozhodující by měla být chuť kapusty. Necháme pár minut, opravdu pár (tak 2), společně podusit a jíme. Celé to trvá ani ne půl hodiny. Největší žrouti v naší rodině si k tomu ještě ukrojí chleba. Jeden nebo dva dny si asi od kapusty rádi odpočineme, a pak můžeme udělat zelené řízky. To je název, který vymyslela moje tehdy tříletá sestřenice. Zelené řízky: Velké listy kapusty, které jsme odložili, spaříme v horké vodě, vykrájíme z nich tuhá žebra, přeložíme napůl, osolíme a obalujeme v klasickém trojobalu. Smažíme pomalu, jinak je to trochu žvejkavé kvůli vláknům v listech. Chutná nám to víc než smažený květák nebo brokolice. Jíme s bramborami v jakékoli podobě.Babička dělala šťouchané, moje prožraná rodina má nejraději uvařené okrájené brambory, ale chtějí k tomu tatarku. (Babička by se zbláznila!) Ta druhá půlka kapusty vydrží v lednici docela dlouho, a až na ni dostaneme chuť, můžeme z ní udělat klasické karbanátky (bez přídavku masa!) s kaší, nebo ji můžeme lehce spařit, a zapéct s okořeněnou rýží a sýrem. Je to výborné! Těm, kteří kapustu nesnášejí, se omlouvám. Těm ostatním přeju dobrou chuť, pokud z ní něco zkusí. Jistě uznáte, že se nějaké penízky na těchhle receptech ušetří…
