Tak teď to vypadá, že se budeme stěhovat do svou měsíců. Přesněji do konce listopadu bychom mohli bydlet v novém. To je pozitivní informace, ale bohužel v negativní situaci.
28.10. nám budou měnit stará dřevěná okna za hyper moderní plastová. To samo o sobě není špatné, ovšem my už si je neužijeme. Navíc páni technici a montéři vyžadují metr a půl volného prostoru od vyměňovaných oken. Zní to sice logicky, ale je to technicky náročné.
Máme totiž byteček poměrně narvaný vším možným. Nejsou to krámy, ale je nás tam prostě moc. Třeba já budu muset odstěhovat dvě postele a stůl se skříňkou nad ním. Ale v pokoji 4x3 metry není kam. Vymyslela jsem to tak, že jednu postel nacpu pod televizi, druhou hodím na ní a tu stoloskříň dám před ně. Ale asi tam nebude k hnutí. Navíc i samotný vchod do pokoje je poněkud hubený, takže pokud přijde nějaký vymlsaný montér, asi se k oknům nedostane...
Navíc nás strašně rozčiluje myšlenka, že jen co odstěhujeme a nastěhujeme byt, budeme ho znovu stěhovat do Kosiček. Naši vymysleli pěkné řešení. To, co musíme odstěhovat kvůli oknům, odvezeme k babičce a dědovi do domku a potom to odvezeme rovnou do Kosiček. Budeme to mít blíž a zabalený.
Vyvstává poslední problém - co zabalit. Co zabalit, abychom to ten poslední měsíc nepotřebovali? Fakt je, že kdybychom něco potřebovali, tak k babidědovi to je dvacet minut cesty. Takže se vlastně nic neděje, jen to musíme zvládnout.
Držte palce, já už jsem si je umačkala... =)
