Štědrej večírek nastal

Opilý kolega pokoušející se odjet domů na maketě Santova soba. Karaoke, při kterém vás vaše vlastní uši budou prosit, abyste si do nich nacpali kapesník a ten pak zapálili. 

Vedoucí s červenou čepičkou vyprávějící o střevních potížích svého kocoura. I tak může vypadat výjev z vánočního večírku.

Nemohu popisovat konkrétní scény, které proběhly na všemožných party pod ozdobeným umělým stromečkem. Existuje totiž nepsané pravidlo: Co se stane na vánočním večírku, zůstane na vánočním večírku. Je to tak pro všechny lepší.

Můžeme si však spolu projít typické archetypy svátečních pařmenů. To by nám mohlo pomoci hezky navodit milou atmosféru plnou lásky, míru a porozumění.

A taky trochu nezřízeného pití. Základem zdárného přežití vánočního večírku je totiž pít s mírou. Nikoliv s Mírou, jak si to někteří lidé na baru špatně vysvětlují.

Pařmen obecný

Pařmen obecný je druh člověka, který je za normálních laboratorních podmínek celkem neškodný. Bohužel mu však chybí gen zábrany. Alkohol v něm spouští nevídanou chemickou reakci vedoucí k ponížení, ostudě a jiným útrapám. Je si dobře vědom svých slabých stránek, proto všem vykládá, že letos si dá jen skleničku. Ve skrytu duše se intenzivně modlí, aby dostal den před večírkem chřipku.

Když se pak kolem půlnoci vrhá k mikrofonu, aby pronesl proslov, ve kterém šéfa nazve dědulou a kolegyni parádní prsaticí, je všem jasné, že se to zase nepovedlo. Nikoho proto nepřekvapí, že druhý den ráno vypadá, že na něm týden tábořili medvědi, opatrně skládá střípky informací o předchozím večeru a smrdí.

Pan Je-to-zadarmo

Pan Je-to-zadarmo nemá podobné akce rád. Vlastně nemá rád vůbec žádné akce, kde jsou lidi. Obzvláště lidi z práce. Lidi z práce jsou blbečci.

Na večírek přišel jen z lítosti. Bylo mu totiž líto nevyužít možnost se zadarmo najíst. Nacpe se, ačkoliv s takovým mrháním silně nesouhlasí, považuje ho za zhůvěřilost a další důkaz, že firma zdaleka nemá takové finanční problémy, o jakých mu šéf vypráví při každoroční debatě o zvýšení platu.

Kdyby si z rautového stolu omylem nabral na talíř plastové ovoce, snědl by ho, protože je zadarmo. Poté, co nabude pocitu absolutní sytosti, šlohne na záchodě mýdlo a jde domů. Tam je mu nejlíp. Tam nejsou blbečci.

Těsně před odchodem se se svými pocity svěří paní účetní, která jediná vypadá trochu rozumná.

Tichá paní účetní, co břehy mele

Paní účetní je spořivá osoba ve středních letech, která v podstatě souhlasí s tím, že je celá vánoční akce jeden velký nesmysl, co už se pro ni nehodí. Své mírné podrážení zapije skleničkou vína. Není na pití zvyklá, takže je po dvou deci vína zhulákaná jak carský důstojník.

V tom okamžiku se jí otevírá brána do jiné dimenze. Paní účetní se začne klokotavě smát každému vtipu, občas trochu hýkne a škytne a v posledním stádiu si sundá boty.

Její nenadálá uvolněnost vede k tomu, že jí mladý sympatický chlapec z nákupního oddělení nazve šťabajznou. Paní účetní nevěděla, že je šťabajzna, takže ji to tvrzení příjemně rozdovádí.

Když se bosá šťabajzna se Santovskou čepičkou na hlavě potácí s torzem týmu nákupu do non stopu, dvojice žen z kategorie „A-to-jsi-slyšela, že…“ padá do mdlob.

Duo A-to-jsi-slyšela, že…

Každý tým má svoji rozvědku. Neohrožené špiony, kteří vědí o osobních záležitostech ostatních podstatně víc než o svých pracovních. Jejich revírem je kancelář. Jejich tempo předávání informací je vražedné. Obětavě hájí zájmy společnosti neúnavnou pátrací činností. Pokud jeden člen pro nemoc nemůže vykonávat výzvědnou činnost, nasadí do boje zálohy.

Celý tým A-to-jsi-slyšela, že… pak má v životě blankytně jasno. Zduněla se nám účetní? Je jasné, že ji muž podvádí. Balí ji týpek z nákupu? Je jasné, že má nevyrovnaný vztah ke své matce. Zpívá šéf při karaoke Sladké mámení? Je jasné, že je magor. Ale to bylo jasné už před tím.

Jediné, co duu A-to-jsi-slyšela…, že nebylo jasné včas, byl fakt, že víno s fernetem bude zítra bolet. Jasná chyba v přenosu informací.

Sexy bohyně

Jestli rozvědka může čítat více členů, u Sexy bohyně je to právě naopak. Ta je jen jedna v celé firmě. Možná v celém městě. Ne-li na celém světě.

Sexy bohyně ráda dramaticky vypráví o tom, jak má na svém těle velikosti třicet šest faldík. Očekává, že jí to bude každý vymlouvat. V průběhu své kariéry se pokusí svést úplně každého, nevadí jí ani obdiv žen. Jediný, kdo se do ní ještě nezamiloval, je věšák na kabáty. A to jen proto, že je to pěkné dřevo.

Na večírku jakékoliv vyprávění o něčím neúspěchu zakončí výčtem toho, kdy v životě byla v podobné situaci a jak krásně ji vyřešila tím, že jen zamrkala a nejbližší muž ji zachránil.

Sexy bohyně je kráva. Na tom se všichni shodnou. Tedy přesněji řečeno všechny.  Muži ji cpou pod jmelí, chovají se hormonálně nevyrovnaně a zapomínají, že jsou malinko ženatí.

Diblík

Sexy bohyně nejdou bohužel do důchodu úderem první vrásky. Dožívají se v průměru stejného věku, jako všechny obyčejné ženy. A to je problém.

Neexistuje úředně určená osoba, která by Sexy bohyni decentně naznačila, že přepadla do kategorie Diblík. Diblíka se všichni bojí. Na večírek totiž dorazil s velkou pompou v upnutém rudém overalu, ve kterém se rýsuje celá podstata Diblíkovy existence, hlavně jeho historie plná divokých zážitků. Taky trochu budoucnost, ve které se i ten dřevěný věšák znechuceně stáhne do kouta. Když si Diblík do výstřihu schová vánoční ozdobu a začne vykřikovat, že kdo ji vytáhne, ten s ní může odejít domů, do pěti minut je místo vylidněno.

Chlápek-co-se-nebojí

Má za sebou už nejednu hospodskou bitku. Společným jmenovatelem spouštěče konfliktu je šesté pivo. Po něm se osobnost Chlápka-co-se-nebojí, změní v Chlápka-co-se-rád-pere.

Na večírku se mu každý vyhýbá, protože stačí drobné otření se o něj v tlačenici a problém je na světě. Chlápek-co-se-nebojí, si už dlouho chce popovídat se šéfem. Všem kolegům vypráví, jak mu to vytmaví za neoprávněné napomenutí při poradě. Ostatní muži ho kolegiálně postrkují a kupují mu další piva.

Při šestém pivu k němu přisedne Diblík. Ukáže se, že přece jen existuje něco, čeho se Chlápek-co-se-nebojí docela bojí.

Když si z čisté hrůzy dá omylem k těm pivům ještě pár panáků, Chlápek-co-se-nebojí  usne na stole a je po problému.

Já-to-vyřeším-líp!

Paní Já-to-vyřeším-líp je otravná osoba, která má na všechno řešení. Dávno po tom, co celý tým demokraticky ustanoví, že předložený problém nelze žádným myslitelným způsobem vyřešit, přijde Já-to-vyřeším-líp s nápadem, který je pracný, nepříjemný, zdlouhavý a koliduje týmu s vánočním večírkem. Vede sice k cíli a problém odstraní. Kdo by o to ovšem zrovna dneska stál.

Všichni proto přijdou pozdě, jsou ve skluzu s pitím a mrzutí. Když paní Já-to-vyřeším-líp začne organizovat váznoucí obsluhu, nalije jí nejodvážnější kolega pivo za krk, ať je od hyperaktivní baby pokoj. Ta to bohužel okamžitě vyřeší vyrobením slušivé tuniky z ubrusu, takže nezbude než ji z bezpečnostních důvodů poslat vysvětlit Diblíkovi, že by měl navštívit vizážistu.

Paní Já-to-vyřeším-líp se cestou staví u kapely, kde zorganizuje postavení členů, přerovná ozdoby na vánočním stromku, vysvětlí šéfovi, jak by měl vládnout, a uklizečce, jak by měla uklízet. Ale hlavně že je pryč.

Don Juan

Don Juan celý rok poctivě chodí na lekce tance, aby zvýšil svou schopnost oslnit. Překvapivě nenabízí alternativu Sexy bohyně, protože o co více je o své neodolatelnosti předsvědčen, o to je v tom názoru osamělejší.

Své život ohrožující taneční kreace by rád předváděl na nějaké oběti. Všechny ženy se před ním po zážitku z loňska schovávají a dokonce byly donuceny vytvořit si tajnou řeč gest, kterými by před příchodem Dona Juana varovaly své souputnice.

Když jedna z nich ztratí pozornost a je zavlečena na parket, nezbývá ostatním než čekat, až s ní Don Juan vytře podlahu a pak se na ni zřítí, aby ji mohly vysvobodit a jemu se jít smát do ústraní.

Zlaté jádro

Mezi všemi exoty prosvítají i světlé body. Pozoruhodně vyrovnaní lidé, kteří jsou si vědomi faktu, že zítra je taky den a po ránu bude potřeba se některým lidem podívat do očí. Nepovažují vánoční večírek za ideální příležitost řešit problémy se šéfem nebo svést Sexuální bohyni. Vytvoří si svou oázu dobré zábavy a jen z dálky pozorují, co předvádějí vegani u rautu s řízečky.

Tak tedy sebe vidí Zlaté jádro. Ve skutečnosti jsou to mírně povýšení alkoholici. Ale je s nimi legrace.

Když si to tak všechno shrneme, jediné, co mají vánoční večírky společného s Vánocemi je to, že je to pěkné nadělení. Ale to už tak nějak k Vánocům asi patří.

Stejně jako podivné dárky od firmy. Ať už jste dostali hrnek s nápisem Miluji svou práci nebo bizarního plastového panáčka na čištění klávesnice, který má na zadku řadu chlupů, buďte rádi, že máte aspoň něco. Pro spoustu žen je společenským vrcholem adventního období školkové mecheche na pidižidli, na kterém dostanou tak maximálně migrénu z tlaku, který je vyvíjen na kvalitu jejich vanilkových rohlíčků.

Vyčistěte si klávesnici, dejte si kafe a společně budeme předstírat, že se nic nestalo. Vždyť byl naplněn účel Vánoc. Mají být přece veselé, nebo ne?

Uveřejněno v ONA Dnes.