Tenhle příběh je pravdivý, jen každá strana vidí tu pravdu jinak. Důležitý je výsledek a důvod. Upozorňuji, že jsem změnil jména a názvy, aby se nikdo nemohl rozčilovat, že jsem ho poškodil.
Před mnoha měsíci jsem zajásal, když známý podnikatel (kterého jsem neznal) Dědiš vyhlásil výzvu. Přihlásila se mu hromada občanů, kteří chtěli změnu. Někteří změnu chtěli víc a začali spolupracovat. Vznikla struktura koordinátorů, kteří komunikovali na oblastní úrovni se sympatizanty pomalu se rodícího politického hnutí. Všichni věřili, že to má smysl.
Proběhlo několik hromadných setkání, kde jsme byli ujištěni o potřebě samostatné práce. Vše se dávalo do pohybu. Na počátku léta jsme se stali prvními členy hnutí. Přátelé mi začali vyčítat spojení s podnikatelem Dědišem. Hájil jsem jeho čisté myšlenky na nápravu stavu společnosti. Věřil jsem totiž, že to má smysl.
Jednoho dne se objevila paní Románková. Demokraticky převzala otěže krajského koordinátora a z funkce na zkoušku se stala činnost na plný úvazek. Čisté nebe se zakabonilo. Nějak jsme si nerozuměli. Nechápal jsem její kroky. Nechápal jsem její sebevědomí. Nerozuměl jsem její zákopové válce, lžím a intrikám. Netušil jsem, že má podporu centrály, zejména paní Joudové. Překvapilo mne rozšiřování polopravd a lží o panu Žlůvovi z agentury JPP, od agenta pana Jedmara. Přestával jsem věřit, že to má smysl.
Před vánočními svátky jsem rezignoval na všechny politické funkce a vystoupil jsem z hnutí. Stačil jeden mail a byl jsem venku. Okamžitě. Cítil jsem velkou úlevu, ale i smutek, že jsem věnoval rok něčemu, co nemělo smysl. Přesně do okamžiku, kdy mi oznámil nově zvolený pan předseda mé bývalé oblastní organizace, že již není předsedou, ani koordinátorem a vlastně ani členem hnutí. Že prý byli vyloučeni i další členové a novým koordinátorem se stala paní Románková. Dále jsem se dozvěděl, že na jiné oblasti tato dáma za zády koordinátora nechala přijmout členy a naplánovala oblastní sněm. Má to opravdu smysl?
Teď už jen zbývá přejmenovat hnutí na Absenci neoblblých občanů a těšit se, jak uspějí ve volbách.
Petr Hroch Binder, bezpartijní poutník Hroch
