Cédéčko, které mi zachránilo život

Vlastně ne cédéčko, ale jeho autor. Ale co na tom, možná, že i jeho písničky. Co já vím. Jsem jen člověk, i když hroch.

Minulou sobotu jsme vyrazili na výlet. Vláčkem do Litně a pak po turistické značce na vrch Bacín a pak dál, směrem na Kodu. Cílem mělo být Srbsko. Ale ne pro mne. Můj život se zastavil nedaleko zaplaveného lomu, kde se kluci vykoupali a já seděl na břehu. Najednou si nic nepamatuji. Najednou mě nic netrápilo. Poněkud jsem se probral až u sanitky, kam mě kamarádi dotáhli. Několik stovek metrů k silnici.

Mezi kamarády byl i Petr Mašín. Písničkář, kterého znám už docela dlouho, Někdy se Zbyňkem kravíme na jeho koncertech. Jindy na divadelních představeních. Jel s námi i v roce 2008 na kočovné divadlo a v roce 2010 byl jediný, kdo se mnou absolvoval celé Putování bez přestání na Horní hrad. Známe se dlouho. Před Vánoci se zastavil v Klubu a přinesl velikou krabici. Prý Ježíšek. Byla plná jeho nových CD s písničkami, které mám rád. A na přebalu toho CD se objevilo i logo Putování Hrocha. To je znamení, že všechny peníze za tohle CD jsou určeny podporovaným projektům. Takhle si to poutník Hroch před mnoha lety vysnil a Petr Mašín je první, kdo zrealizoval myšlenku na obdarovávání podle Putování Hrocha.

Kromě jiných písniček je na CD i skladba Hroší poutník. Ta je poděkováním pro všechny, kdo pomáhají. Pro prvního Hrošího poutníka, Zbyňka Trajera. Ta je povzbuzením pro všechny, kteří si nevěří, kteří tápou, kteří se ztratili v tomhle zbytečně složitém světě.

Děkuji všem kamarádům, kteří mě nenechali v lomu na pospas divé zvěři. Děkuji Petru Mašínovi za příspěvek k dárkům Putování Hrocha. A děkuji všem, kteří ještě nerezignovali na boj dobra se špatností, neochotou, leností a lží. Vám všem je určena ta písnička a můj obdiv.

Petr Hroch Binder