Ztráta suverenity?

I přes nedávný lehký otřes mozku se nedomnívám, že Lisabonská smlouva nějak výrazně omezuje moji suverenitu a nezávislost. Vzhledem ke zkušenostem s národní byrokracií spíše naopak.

S klidným svědomím se zřeknu státní suverenity, která mnoha vyvoleným a zvoleným umožňuje správu věcí veřejných změnit na správu věcí osobních, účelové lži vydávat za nevinné přehmaty a podvodné zisky za úspěch a prosperitu. Možná je to tím, že nežiji na vrcholu společenské nebo politické pyramidy, a nemám prakticky až tak co ztratit. Nemám ani pocit neomylného vševěda, když tvrdím, že rádoby nevinné a ušlechtilé myšlenky ve smyslu "Nic než národ" jsou skrytě vražedné.

Doufám proto, že při posuzování škodlivosti nebo přínosu Evropské integrace se v Česku najde dostatek suverénních a nezávislých občanů, kteří dokáží, že i chudý může být v jistých okamžicích bohatý a naopak, že velikost a suverenita národa nespočívá v počtu jeho obyvatel nebo vizích politiků, ale i v jejich vlastní velikosti a suverenitě.