Ztráta soudnosti

Co si lze vlastně představit pod pojmem „ztráta soudnosti“? Nevěřím totiž, že soudnost se ztrácí a nachází jako klíče, buď ji člověk má nebo nemá.

Podle mého soudu, ti nejméně soudní jsou skálopevně a nezvratně přesvědčeni, že soudnost ztratili ti, kteří je kritizují, něco jim vytýkají, kterým se nelíbí jejich chování, vyjadřování, způsoby apod. Mohou být ale klidní, protože od těch opravdu soudných jim nebezpečí nehrozí, protože ti si iluze o tom, že nějakými soudy něco změní, nedělají.

Nechci soudit, zda míra osobní soudnosti je i mírou osobního úspěchu, ale moc bych si přál, aby každý soudný člověk, který  ví na co má, a na co ne, který pokorně respektuje zákony, pravidla a zvažuje rizika, se nemusel sklánět před těmi s vlastnostmi opačnými.

Podle mého názoru, soudný odhad vlastních schopností a možností je teoreticky jediný způsob, jak být dobrým studentem, vědcem, politikem, podnikatelem, zaměstnancem i člověkem. Bohužel prakticky je stále „ztráta soudnosti“ až příliš častým a normálním jevem.