Tak už se to stalo - odvolali Barboru Tachecí...

Po dlouhé době mě zase nějaká zpráva opravdu rozesmutnila. Ředitel rozhlasu odvolal Barboru Tachecí. Její souboj (protože to BYL souboj) jsem sledovala jen zpovzdálí a okrajově. Doma posloucháme hudbu - žádný rozhlas. Ale jen ignorant by nezaznamenal události posledních dní. Hlavně hlasité výkřiky "kulturní fronty" proti komercionalizaci a "barbarizaci" veřejnoprávního nedotknutelného rozhlasu. Ostatně jak jinak - šáhněte - jakkoliv - na média veřejné služby a hned proti sobě máte docela hodně naježenou a vlivnou mediální lobby. Tentokrát ještě podpořenou peticemi lehce zfanatizovaných občanů. I když rozhodně v menší míře, než když bylo potřeba mobilizovat v období televizní krize... 

Barboru Tachecí sleduju už delší dobu a je to žena, které si vážím za její preciznost, neústupnost a přesnost. Taky má občas docela "protiproudové" názory a nebojí se je říkat nahlas. Proto jí fandím a vždycky jsem fandila. Taky ji považuji za slušnou profesionálku v oboru médií, hlavně rozhlasu. Když jsem zjistila, že bude dělat revoluci na Radiožurnálu, zadoufala jsem, že snad konečně najdu rádio, které se bude dát poslouchat. Leč nebylo jí přáno dovést svůj záměr a úkol do konce. Ještě se nové vysílání ani nerozběhlo a už dost hodně lidí vědělo, že je všechno špatně.

Možná si paní Tachecí neuvědomila, jak silná je kulturní fronta vždy ochotná hájit zájmy veřejnoprávnosti. Ovšem já tvrdím, že především a vždy hájí jen zájmy svoje (komfortní přístup k zakázkám ve velmi slabé konkurenci). Obdivovala jsem odvahu paní Tachecí, když nejenže nebrala ohled na zájmy některých vlivných skupin, ale dokonce učinila několik kroků, které byly přímo výsměchem a tzv. "kulturní frontu" takříkajíc rozpálily do běla. Bezpochyby to byl akt zrušení nedělní knihovničky s paní Klusákovou, zrušení komentářů Ivana Hofmanna a angažování některých prvoplánově komerčních moderátorů. Tyto tři věci považuji za smrtící akty, kterými si paní Tachecí podepsala svůj ortel.

Co je komu potom, že rádio potřebovalo změnu jako sůl. Co je komu potom, že knihovnička potřebovala inovaci jako sůl. A o komentářích pana Hofmanna ani nemluvě. Spustil se hon na Tachecí - absolutně nevěcný a mnohdy nespravedlivý. V posledním rozhovoru paní Tachecí uznávala - a je to naprosto běžné - že se jistě mnohé novinky a změny budou korigovat a upravovat. No, nedostala k tomu prostor. Ředitel rádia podlehl evidentně nátlaku zvenčí a zevnitř a zbaběle paní Tachecí odvolal. Zřejmě ale hysterie byla tak silná, že by paní Tachecí odešla sama. Takže akt odvolání nejvíce vypovídá a slabém postavení pana ředitele Kasíka (ostatně proto se ve své funkci drží tak dlouho - snaží se nikomu nevadit).

A na závěr jedna perlička. Moji rodiče (aktivní důchodci se zájmem o politiku žijící na vesnici) poslouchají Radiožurnál prakticky celý den. Ptala jsem se jich, jestli zaregistrovali nějaké změny - ve smyslu zkomercionalizování a zbulvárnění. Jejich odpověď mě po všech těch mediálních přestřelkách docela zaskočila. Nevšimli si ničeho. Takže to asi tak horké s těmi fatálními změnami nebylo:-))