Znáte to – občas se dáte do řeči s někým ve vlaku nebo na tržišti a to se pak dozvíte věci. Existuje docela silná skupina lidí, která vidí podnikatele jako utlačovatele, jako parchanty, kteří tyjí z tvrdé práce svých zaměstnanců. Většinou jsou takové argumenty plošně odmítnuty a jejich hlasatelé jsou označeni jako beznadějní levičáci.
Jenže ono to tak úplně není. Když se s takovým člověkem chvilku pobavíte, zjistíte, že prostor pro argumentaci tam je a to docela velký. Nejprve ale tyhle lidi musíte fakt poslouchat. Většinou nemají ekonomické vzdělání – proč by taky měli mít – a mají špatné zkušenosti ze své pracovní historie. Ono se dobře brojí proti „kapitalismu“, když jediná vaše zkušenost je s majitelem firmy, který vás zaměstnával a nechoval se k vám dobře. Neplacené přesčasy, neochota zvyšovat plat, špatné pracovní podmínky. A většinou špatný konec – vydírání a tlačení ke zdi, vyhrožování soudem třeba za soukromé telefonování firemním telefonem. Cíl je jediný – donutit vás k podpisu dohody. A to všechno vám dělám člověk, který si jezdí drahým autem a třikrát za rok jede na dovolenou… Divíte se tomu, že kapitalismus nemá dobré jméno?
Ano, takových příkladů je plno – podnikatelé podvádí, platí na černo, trapným způsobem vás tlačí k dohodě, aby vás mohli vyhodit. Ale co je za tím? Když si získáte důvěru takového zahořklého člověka a chvilku ho budete poslouchat bez toho, že mu budete nadávat do trapných levičáků a babišovců, možná pak chvilku bude poslouchat on vás.
Proč se tak trapně vyhazují lidi, proč musí zaměstnavatelé hledat finty, kterými by vás dotlačili k dohodě? Nemají jinou možnost! Zákoník práce neumožňuje zaměstnavateli kohokoliv vyhodit slušným způsobem bez udání důvodu. Jediným důvodem je zrušení pracovního místa a pět měsíčních platů – drahé a komplikované. Nebylo by lepší, kdyby stejně jako zaměstnanec mohl zaměstnavatel dát výpověď s dvouměsíční výpovědní lhůtou? Není to lepší než dramata s dohodami, které často musí člověk podepsat a odejít okamžitě? Nemyslíte, že by to trochu uvolnilo pracovní trh? Možná by zaměstnavatelé – ti zlí kapitalisté - tak neváhali s vytvářením nových pracovních míst… A vše by se odehrávalo slušně a na úrovni.
A co to zaměstnávání na černo? Někdy prostě neexistuje jiná možnost. Nemám teď v hlavě všechna ta omezení a byrokratické překážky. Vzpomínám si třeba, jak si moje maminka přivydělávala ke svému malému důchodu (cca 7 500 Kč). Roznášela v docela velké vesnici noviny – každý den kromě neděle – a přišla si bratru na asi 4 000 Kč. Nikdo jiný to moc nechtěl dělat, protože to je málo peněz a na uživení to moc není. Přitom u toho nic jiného moc nemůžete dělat. No a celá sranda byla v tom, že legálně to prostě nešlo nebo jen nějakou omezenou dobu. Takže fiktivně ty peníze pořád chodily na někoho jiného – na sousedku, na otce, na tetu… Zbytečná a nesmyslná komplikace. Nutí to všechny podvádět a dívat se na zákony – všechny – jako na otravná a nesmyslná opatření, která stejně nikdo nedodržuje. Co je na tom špatného, že si důchodkyně se špatným důchodem přivydělává? Co je špatného na tom, že ji firma zaměstnává? A proč to nemůže dělat legálně? Jo, obcházení zákonů také není úplně zlovůle kapitalistů…
Ono to s tím kapitalismem není tak horké, protože kapitalismus je především volný trh a to se stačí chvilku s nějakým odpůrcem kapitalismu bavit, aby pochopil, že žádný kapitalismus nemáme… protože o volném trhu se nedá bavit ani na chvilku. Stačí se podívat na onen pracovní trh. Spousta živností je vázaných a nemůžete dělat na fakturu pro někoho, protože to je zakázaný švarcsystém!
Jo – po takové debatě nakonec zjistíte, že ten odpůrce kapitalismu je vlastně odpůrce regulací, byrokracie a zbytečných omezení. Škoda jen, že na politické mapě České republiky neexistuje žádné uskupení, které by to všechno umělo lidem vysvětlit. Čím to je? Pes je zakopán hned na začátku – nejprve ty zklamané a otrávené lidi musíte poslouchat… A ne jim nadávat za to, že své frustrace vyjadřují ve volbách tím, že volí zoufale a nesystémově. Když by je politici poslouchali a snažili se je pochopit, možná by pak oni na oplátku zase poslouchali je. Jenže – sytý hladovému nevěří – na to naši páni politici nezapomínejte!
