Každý den je člověk konfrontován s nějakou chuťovkou, tu si přečtete, že si pan Babiš chce kontrolovat a párovat faktury všech, jinde že zase paní Marksová-Tominová spolupracuje s norskou sociálkou. A do toho další blbosti z EU...
Už se ani nedají normálně číst noviny, je to skoro o infarkt. Ale zvykáme si, politici se svým trapným fungováním dostali do role šašků. Už je skoro nikdo nebere vážně. Bohužel ale oni sami se vážně berou. Jenže některé věci se už okecat nedají. Jestliže premiér této země bojuje proti kvótám a krátkodobě získá zájem veřejnosti a její podporu, je to nadějné. Ale pak ten křehký konstrukt občanské podpory zboří jedním máchnutím. Jakoby na té důvěře ani nezáleželo... O čem to vypovídá? Současným politikům - až na malinké výjimky - se nedá vůbec věřit a vůbec jim o důvěru voličů nejde!
Starého psa novým kouskům nenaučíš. Stávající politici žili roky jak v akváriu. Mohli si dělat, co chtěli. Zárodky odporu vždy dokázali nějak zlikvidovat a umlčet. Kdo někdy byl členem politické strany, chápe to. Vřele to každému doporučuju - vstupte do jakékoliv velké a tradiční politické strany a po nějaké době pochopíte, proč jsme dnes v takovém svrabu. Politické strany jsou pouze "servisní" organizace pro své vrcholné politiky. O hlasy členů se neuchází, s těmi se obchoduje. Nejúspěšnější je ten, kdo je nejvíce sterilní a nejméně vadí. Za posledních 15 let byly z politiky úspěšně vytlačeny všechny výrazné osobnosti schopné přesvědčivého postoje a vize. A ti, kteří zůstali, jsou na okraji - Václav Klaus (mimo politiku), Miloš Zeman (v politice, ale s malým vlivem).
Naši politici jsou otřískáni trapným politikařením, kde nejvyšší hodnotou je zalíbit se někomu, kdo má moc. Jeden by řekl, že nejvyšší moc mají voliči a tak by se politici logicky měli chtít zalíbit právě jim - tedy nám. Ale není to tak. Do "zadku" se leze jiným kmánům - těm, co jim zabezpečí zdroj příjmů bez práce. Tedy byrokratickým strukturám u nás a v EU. Každý přece potřebuje nějaké to místečko, kam nefouká a penízky se sypou. Správní rady a dozorčí rady, různé komise a úřady. To je důležitější, než zájem voliče a občana. Je to marné a máme jedinou možnost - takové politiky prostě vyměnit!
My voliči jsme svou moc uložili k ledu a teprve se začínáme probouzet. Sáhněte si do svědomí - kdo z vás chodil k volbám? Kdo z vás odpovědně (tedy ne chaoticky a bez rozvahy) používal preferenční hlasy? Bože, lidi mají v rukách takovou moc a tak málo ji používají! Mohou vykroužkovat prakticky kohokoliv, mohou i velkou stranu odsunout na okraj dění - tím, že ji nezvolí.
Jenže to není jednoduché - je těžké spojit voliče k jednotnému postoji. Občanským iniciativám nikdo nepomáhá, nemají žádné profesionální týmy marketérů a PR odborníků. Nemají týmy asistentů a fondy na uplácení novinářů a lidí s vlivem. Občanští aktivisté nemají čím uplatit umělce nebo dokonce lidi v neziskovkách. Ti všichni se v minulosti angažovali v různých "občanských" vzpourách a projektech a pomáhali prosadit něco nebo někoho. Jenže to zase bylo angažmá za peníze nebo pro někoho, kdo ty peníze měl. Čisté občanské iniciativy "za věc" jsme zatím neviděli.
Dnes stojí občané sami proti přesile. Bez peněz, bez týmu profesionálů, jen sami se svým přesvědčením. Zdá se, že je to málo a že to nemá šanci na úspěch. Vážení - to je ale ten největší omyl. Takové občanské hnutí má šanci na úspěch úplně největší. Protože přesvědčení a vize dokážou překlenout i ty největší rozpory a nedostatky. Politici a média to podceňují, někdy se dokonce podceňují i samotní novodobí občanští aktivisté. Chápu to - nikdy nikdo u nás nevyhrál volby s nějakou silnou a přesvědčivou vizí. Vždy se vyhrávalo jen penězma a marketingem a s politiky, kteří mají přesvědčivost v záporných hodnotách. A taky proto jsou ty výhry posledních let takové ušmudlané.
Naše nedostatky - málo peněz, málo "profesionálních" umělohmotně vypadajících politiků - jsou vlastně naše přednosti. Náš soupeř v podobě stávající politické garnitury nás podceňuje a to těžce. A to je naší výhodou. Budou se nám smát, protože nebudeme mít tolik billboardů jako oni. Budou se nám smát, protože naši kandidáti budou jezdit ve starých autech a občas jim ujede nějaké to sprosté slovo. Budou se nám smát, protože nebudeme znát nazpaměť všechny byrokratické finesy stávajícího systému. A to všechno nás totiž bude zásadně odlišovat od politiků, kteří stále jen selhávají. A proto budeme čitelní a proto budeme volitelní.
Jediné co musíme udělat, je přesvědčit lidi, že to má smysl. Že je třeba přijít k volbám a volit někho, kdo mu mluví z duše. Že je třeba se zapojit do různých aktivit a dělat cokoliv... Mluvit s lidma, komentovat na facebooku, psát blogy, chodit na demonstrace, podepisovat petice, diskutovat na besedách. To jsou skutečně aktivity, které zrodí nové politiky. A nevolme ty, kteří se toho štítí.
A i tu politiku je třeba vidět jinak, než jak ji vidíme teď. Politika není špinavá - veřejné věci je třeba spravovat, je to nutnost. Jen jsme to nechali dělat lidi, které jsme málo kontrolovali a oni se nám trošku vymkli. Tak je třeba dát věci do pořádku a to bez aktivní účasti na politice nepůjde. Děkujme každému, kdo je ochoten se do toho pustit! Hledejme takové lidi, protože bez toho můžeme zase jen fňukat a nadávat někde v hospodě u piva. Vážení, a na to už opravdu není čas...
Zapojit se můžete třeba tady - tady diskutují Naštvané matky:-)
Mimochodem - stále jsem obvińována z toho, že moje slova jsou jen mlácením prázdné slámy a že potřebuju politický program. Ten je zřejmý z mých postojů a ty najdete zde:-) A taky na tomto blogu - článků o politice je tu dost.-)
