Jídlo je grunt - jak a co jíš, takový jsi!

Politika hýbe světem, někteří z nás jsou zasaženi tak silně, že dokonce demonstrují - viz. Praha. Jiní dští síru jen při pohledu na jakéhokoliv politika a demonstrativně nám dokazují svůj nezájem o politiku. Všechno je tak extrémní, až tak moc, že přestáváme mít schopnost objektivního pohledu. A přitom existují věci, které mají na náš život daleko zásadnější vliv. Jako třeba jídlo... Většina z nás má definován svůj vztah k Havlovi či Klausovi, ale kdo z nás má vyjasněn svůj vztah třeba k pohance?

Jídlo má na náš životní pocit daleko větší vliv než politika a politici. Jídlo může být lék a taky jeden z nástrojů, který nám pomáhá život vyladit do harmonie a klidu. Ale nemylme se - i v jídle existují škodlivé extrémy. Řekla bych že fanatický propagátor zdravé stravy nadělá stejné škody jako pitomý politik. Vnosem fanatismu, rigidismu a celkové pitomosti poškozuje věc samotnou. Chybí nám rozhodně ve všech oblastech života umírněnost, důraz na zdravý "selský" rozum, přímost bez prvků předstírání a falše. Ale nevyčítejme to jen nositelům nových myšlenek a "pravd" - ať už ze světa politiky nebo alternativního životního stylu. Je tak jednoduché klamat masu - protože masa chce být klamána, ba dokonce to vyžaduje!

Postupem času jsem dospěla k jednoduchému postřehu - chci-li změnit věci okolo sebe, musím změnit sebe. A věřte mi, to je největší práce. Neklamat sám sebe, nežít ve falešných očekáváních, naučit se k sobě a okolí přistupovat jednoduše, přímo a bezvýhradně optimisticky a s důvěrou. Na to je třeba být v rovnováze a k rovnováze nepomáhá jen čisto v duši, ale i v těle. Když se snažíte na sobě pracovat, prostě začnete řešit i to, co a jak jíte.

Začíná to v restauracích. Najednou zjistíte, že umělina vám fakt nedělá dobře, taky vás rozhodí hodně soli. Dřív jsem snědla cokoliv, prostě jen z radosti, že jsem jídlo nemusela sama připravovat. Dnes je to problém - a to nejsem nijak vybíravá... A začala mi vadit i špatná obsluha. Žiju v Olomouci a vždycky jsem si myslela, že máme skvělé restaurace, ale teď je to tristní. Moje oblíbená restaurace U Caesara je prakticky nepoužitelná - špinavé ubrusy, laxní obsluha, jídlo nic moc... Nedávno jsem s kamarádkou navštívila restauraci U Drápala - patří k těm lepším ve střední třídě. Ale to zklamání bylo neuvěřitelné - rizoto nějaké divné chuti, jakoby sladké a nedovařené... Kamarádka to snědla, protože měla opravdu hlad. Jako salát jsem dostala nahrubo nakrájenou papriku a rajčata a okurku - bez jediného listu salátu - a to celé zalité velkým množstvím jakéhosi dresinku... téměř k nejezení... O tom, že číšnice chodí po lokále zásadně s očima u země, takže nemáte šanci navázat oční kontakt a požádat o obsluhu, o tom vůbec nemluvím. A to nemluvím o nějakých pajzlech - mám na mysli restaurace střední úrovně. Tak nakonec chodím občas na jídlo do bufetu - vegetariánského. Aspoň je to zajímavé jídlo a mám jistotu, že ho nezprasí nějakýma umělýma ingrediencema případně nezastřou chuť velkým množstvím soli. No dobře - už do těchto špatných restaurací nepůjdu - ale lidi tam běžně chodí a ty hnusná jídla normálně jí a ještě za to zaplatí... Jo, jo - přestáváme naslouchat svým instinktům, nevěříme sami sobě a svým pocitům. Ani v jídle ani v politice...

Takže když se chci dobře najíst, nezbývá mi než si dobré jídlo připravovat sama. Což je otrava. Navíc všechny dobré stravovací cesty (makrobiotika) jsou strašně časově náročné na přípravu a na pochopení. Je strašný problém najít nějaké normální recepty. Zkuste najít nějaké jednoduché jídlo z obilovin... Kus kus, bulgur, jáhly... Všude operují s komplikovanýma postupama a exotickýma dochucovadlama. Přitom jsou to tak chutné suroviny a já bych je tak ráda používala častěji. Jenže i tady - v sektoru zdravé stravy - je to hodně o extrémech, což odrazuje. Možná je to tak schválně - buď s náma budeš držet partu a budeš to dělat pořádně a se vším všudy - nebo si žij svůj nezdravý život. Nadhled a trošku salámistický přístup nejsou zrovna preferovány:-)) A to obecně skoro nikde... Chybí nám umírněnost a na druhou stranu málokdo pojmenuje věci přímo a bez skurpulí - a to nejen v politice...

Vždyť jen proto je možné, že tolik lidí irituje Pohlreich. A to jen proto, že řekne nahlas naprostou zřejmou věc - "to jídlo se nedá žrát..." Odvykli jsme si tak zřejmé věci říkat a taky jsme si odvykli takové věci poslouchat - jakoby říkat jasné věci bez vytáček bylo nekorektní.

Takže přátelé - až se naučíme v restauracích rozpoznávat dobré jídlo a nebudeme mít problém to říct nahlas - TO JÍDLO SE NEDÁ ŽRÁT! -  tak třeba pak nebudeme mít problém rozpoznat i dobré politiky a nebudeme muset jen nadávat, protože elegantně ty správné prostě zvolíme ve volbách! A taky budeme zdravější a klidnější a srovnanější. Lepším jídlem rozhodně nemůžeme nic pokazit a pomůžeme nejen sobě. Dobrou chuť!