Ach, kde ty ženské pořád brát...

Zase znovu a pořád dokola - proč je žen tak málo v politice, v byznyse... Pořád se o tom píšou články, točí dokumenty. A pořád to samé - stejní lidé, stejné otázky, stejné odpovědi. V sobotu zase - pan Chuchma v MF Dnes si pomilionté klade stejné otázky, na které si stereotypně odpovídá pořád to samé. A co když je všechno jinak? Co když je třeba něčeho úplně jiného, co se tak na věc podívat z úplně jiného úhlu? Pojďme to zkusit...

Jistě, žen je všude málo. Sama můžu mluvit jen za oblast politiky, za byznys jen okrajově. V politice jsem totiž nasbírala hodně zkušeností a nahlédla jsem trošičku i do té vrcholové politiky - aspoň zpovzdálí. Když se chcete prosadit v politice, potřebujete pomoc - od žen, od médií. Ovšem média a "ženskou otázku" ovládá úzká skupina lidí - žen, která pochopitelně podléhá stereotypům a velmi tvrdě si své postoje hájí. Těžko se nadějete podpory od této "ženské lobby", pokud nebudete zastávat jejich postoje. Co to znamená? Opravdu nesmíte odmítat kvóty.

Ať už tedy jsou vaše důvody k takovému postoji sebevíc logické a praxí podložené. Dále není dobré zastávat příliš pravicové postoje. Samostatnost, zodpovědnost, odmítání regulací, odmítání pozitivní diskriminace. To je všechno strašně špatně a okamžitě získáte nálepku "tvrdá - nesoucitná - ambiciózní - tedy neženská".

Pan Chuchma se ptá - jaktože se mohla prosadit Margaret Thatcherová? Když mohla ona, proč to nejde u nás? No, nejde. Lady Margaret byla bezpochyby tvrdá a ambiciózní. Měla ale jedno štěstí - měla na své straně pár chytrých mužů, kteří ji podporovali. U nás takové těžko na svou stranu získáte a co je nejhorší - už vůbec na svou podporu nezískáte ženy. Naše "ženská lobby" - do které trochu zařazuji i pana Chuchmu :-)) si neomylně vybírá k podpoře ženy, které nemají šanci na úspěch. Čím to asi je? Asi jim stačí to, že mohou donekonečna omílat stejná klišé ve všech pořadech, médiích, na různých dotovaných konferencích a seminářích - co jich jen je...

Jakoby jim ani o větší zastoupení žen v politice vůbec nešlo. Podporují jen projekty, které jsou předem odsouzeny k neúspěchu. Všechny ty různé politické strany žen nebo strany, které nemají pražádnou naději se dostat do parlamentu. Když se objeví žena, která se umí prosadit, je chytrá, umí oslovit veřejnost a jde na to dobře - přehlížejí ji. Uvedu konkrétní příklad.

Takovou ženou podle mě je paní Bobošíková. Několikrát jsem ji na téma žen v politice slyšela mluvit a bylo to to nejrozumnější, co u nás na toto téma zaznívá. Leč když najdu nějaký článek nebo program v televizi na toto téma, zasvěceně o problému mluví vždy jiní. A většinou úplně hloupě. Stále stejné tváře, stále stejná slova... Stále stejné osoby, kterým se za poslední léta nepodařilo změnit vůbec nic. Žen v politice je stále méně!

Proč teda všechny ty organizace (dotované z různých grantů) nezačnou hledat nějaké jiné cesty k cíli? Nehledají návody u jiných žen? Nepřestanou prosazovat chimérické pitomosti typu - žena prezidentkou, kvóty, dětské koutky na schůzích? Nevím, takto je to asi pro ně jednodušší - plýtvat časem a penězi na nesmyslných aktivitách, které k ničemu nevedou. Tak mají aspoň zaručeno, že se problém nikdy nevyřeší a pro svoji činnost a nářky budou mít vždy opodstatnění.

A co bych dělala já? Všechno na podporu zvýšení sebevědomí ženy. Učila bych je větší sebedůvěře a všem věcem, které k vyšší sebedůvěře vedou. Učila bych je i tomu, že musí dobře vypadat a že klišé, že na vzhledu přece nezáleží, je největším zabijákem snahy při prosazování ženy v politice, v byznyse, prostě všude. Je to kruté, ale je to tak. Učila bych je, že muži nejsou naši nepřátelé a my se můžeme prosadit jen ve spolupráci s nimi - a to platí i obráceně. Učila bych je, že každý se k nám bude chovat tak, jak my mu to dovolíme. A budem-li fňukat, budou se na nás dívat jako na chudinky. Vyhledávala bych aktivní, silné a charismatické ženy, které bych všemožně podporovala a motivovala třeba i pro vstup do politiky. A podporovala bych jen věci, které mají reálnou šanci na úspěch - to znamená aktivity, které jsou schopny oslovit více lidí, než jen pár intelektuálů a intelektuálek z pražské kavárny. A hlavně! Nebránila bych se spolupráci s populárními tvářemi (jako je třeba právě paní Bobošíková, Halina Pawlovská, Helena Vondráčková, atd...), protože ty jsou schopné oslovit daleko více lidí - a to je potřeba! A určitě bych zahájila skutečně velkou kampaň na podporu žen v politice - pro začátek bych vyzvala všechny k tomu, aby využívali svých preferenčních hlasů a podporovali ženy na kandidátkách politických stran. Rálně by se tak mohlo do parlamentu dostat více žen - pomocí preferečních hlasů... Ale lidi by této možnosti museli opravdu využívat. Ony tam ty ženy jsou - ale někde vzadu. Tak jim pojďme pomoci... Někdo to ale lidem musí vysvětlit (z logiky věci vyplývá, že politické strany to neudělají:-)) ) a někdo taky musí vytipovat ty ženy, které by si takovou podporu zasloužily. To by byl můj konkrétní program. A podle mě taky jediná věc, která by mohla zvrátit poměr mužů a žen ve vrcholové politice. Taky věc, která by mohla fungovat hned - už v příštích volbách.

Takže pane Chuchmo - co Vy na to?