Byl jsem tuhle v kostele...
Jindřich Štreit: Pan farář s babičkou (z cyklu Brána naděje)
- V kostele byli, podle očekávání, většinou starší až staří lidé. A co z toho plyne, o tom dnes zkusím kapku podumat a věnovat tématu pár odstavců.
Přiznám se, že to s tou návštěvou kostela byla z mé strany recidiva - jsem věřící, luterán (bývám proto snesitelnější pro českou "inteligenci", která má nás, protestanty, za menší grázly než katolíky - asi že narozdíl od nich se tolik nevyskytujeme v případech majora Zemana a neupálili jsme Jana Husa, který byl sice taky flanďák, ale tak nějak "revoluční"; a naši faráři se zhusta žení, takže nevypadají podezřele). Za ta leta jsem si už o návštěvnících téhle instituce udělal obrázek trochu jiný než ten, jaký se u nás traduje ze soudružky učitelky na dceru již drahně let.
Ono to katolické a protestantské prostředí se opravdu v ledasčem liší, ovšem vyšší podíl starých lidí poutá pozornost tam i tam. A je zajímavé, že jako určité stigma to chápou i sami ti staří lidé v obou církvích. Když mě babička, katolička, chtěla vytáhnout do "jejich" kostela, začala slovy "...a chodí tam i spousta mladejch lidí, to si nemysli, že jsme tam jenom samý starý báby".
Za tu docela dlouhou dobu, co se touto "scénou" zabývám, jsem těch "starých bab" potkal nepočítaně. A právě díky nim jsem si uvědomil, že jestli se dá víra na něčem prubnout, jsou to zrovna ony. A nejen ty "báby", ti "dědkové" taky - abychom byli genderově vyváženi. Lidi, kteří už mají v životě ledasco za sebou. Ženské, které už jsou dlouho vdovy, řada z nich přišla třeba i o dítě; chlapi, kteří za sebou mají válečnou zkušenost, lágry či komunistickou perzekuci. Nikomu z nich už moc neslouží zdraví, všichni mají dost hořkých vzpomínek. A stejně jsem se skoro nesetkal s nějakou zahořklostí.
Na jejich životech vidíte, jak všechno, na čem stavíme jistoty svého života, odkud čerpáme sílu, optimismus, kam se utíkáme ve chvílích mizerných, se může raz dva obrátit v niveč. Jste mladí, krásní a zdraví? Nebudete. Máte životní lásku? Můžete o ni přijít, nebo ji, o to hůř, na dlouho přežít. O hmotných statcích nemluvě; kdo zažil soudruhy, jejich znárodňování (a následnou devastaci nakradeného majetku) nebo "měnovou reformu", která řadu lidí okradla o celoživotní úspory, ten by mohl o těhle "jistotách" vyprávět.
Přesto se i u lidí, kteří prošli třeba i vším tím jmenovaným, setkávám s optimismem, s humorem, nebo energií, kterou nejde popsat jinak než jako elán. Když krachla burza r. 1929, skákali prý někteří burziáni z oken newyorkských mrakodrapů; spousta "mladých Wertherů" si vzala život z nešťastné lásky; a ze spousty starých lidí, kterým se třeba v životě ani nic moc nestalo, jsou zahořklí pesimisti, kteří tráví sklonek života tím, že řvou z okna na děti, aby neběhaly po trávníku.
A zatím lidi, pro něž je, ve srovnání s jejich životními zkušenostmi, nějaká nešťastná láska nebo krach na burze jako lusknutí prstů, nezapomínají nikdy na svoji víru, kterou nejenže po těch různých ranách neposlali do háje, ale ze které naopak čerpali a která jim vlastně jako jediná zbyla. A která tím byla potvrzena jako něco, co má v životě sakra smysl.
Ty "báby v kostele" nebo "háčkovaný kulichy", to není nic, za co by se měl kdokoli stydět, ať už kostel nebo dokonce ty stařenky. Naopak, chlubit bychom se jimi měli - jsou totiž takový punc toho, že ve víře nejde o to, co se třpytí, ale o daleko trvanlivější, pevnější věci - na něž je, na rozdíl od všeho ostatního, spoleh. Přibývá mladších ročníků, které objevují opět tento rozměr existence, takže v kostelních lavicích stále častěji potkáte vedle těch babiček i mladé lidi či rodiny s dětmi; střední generace je zastoupena spíše méně, je tu taková mezera, jejíchž příčin se není zatěžko dobrat, ale to je na samostatný blog.
Jak si na tom křešťanství stojí obecně, jaké má perspektivy, to si tedy nechme na jindy. To, o čem jsem tu psal dnes, by se dalo shrnout jedním veršem z podobně laděné písně Sváti Karáska - "chválím já ty báby i Boha těch bab." Díky nim mám totiž jistotu, že to, o co se zkouším opřít v těch blbějších životních situacích, není z cukru a vydrží věky.
Robert J. Hřebíček
Noční můra čili o povinném tělocviku (z memoárů dřevěného dítěte)
Četl jsem včerejší pojednání pana Kvasničky o tom, do jaké že bídy upadl tělocvik na školách, a že by bylo fajn, aby stát zjednal nápravu. Vyděšen touto myšlenkou, pozvedám hlas proti přeceňovanému těláku.
Robert J. Hřebíček
Temný rytíř povstal aneb Hamlet bez Hamleta
Na novém Batmanovi by mi ani tak nevadilo, že je to údajná "kapitalistická agitka". Vždyť proč ne. Ani občasné díry v logice - to se může stát i v lepších rodinách. Vadí mi, že to je Batman bez Batmana.
Robert J. Hřebíček
"A oni to ještě slaví!" (o nepoučení z Velké francouzské revoluce)
Omluvy táhnou. Papež se omlouvá za křížová tažení a Husa, Němci se přes 60 let omlouvají za válku, my jim teď zas za odsun, Rusáci se neomluvili za nic, ale všichni víme, že by měli - ale co Francouzi? Ti by měli s omluvami začít.
Robert J. Hřebíček
Pelíšky versus realita (poučení z budapešťského Domu teroru)
Budapešťské muzeum teroru, nacistického i komunistického, trochu nutí k zamyšlení, proč my Češi nic srovnatelného nemáme. A jestli to o nás nevypovídá nepříjemné věci.
Robert J. Hřebíček
Medvědí služba (o kreacionistech, křesťanství a vědě)
Poslední dobou se nějak vyrojili kreacionisti. Prokazují křesťanství medvědí službu - jako by snad křesťanská víra stála proti vědě. Dnes tedy o tom, proč je kreacionismus vlastně nekřesťanský.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině
Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...
Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít
Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...
Ärztin/Arzt für Innere Medizin
Allgemein öffentliches Krankenhaus Spittal/Drau
nabízený plat:
172 000 - 273 000 Kč
- Počet článků 137
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4078x