Proč Kypr nečeká žádná arbitráž

Komunisti na Kypru dovedli ekonomiku země tam, kam ji dovede každý komunista, a aby trochu oddálili státní bankrot, přistoupil Kypr ke znárodnění podstatné části vkladů firem tam sídlících. Neuvěřitelné? Přesto jim to hladce projde.

Mohou se ekonomové a filosofové dokolečka přít o tom, jak moc je to nemravné a jak moc je to nemravné i při úvaze, co je to za firmy a kde se peníze na jejich účtech vzaly. Stát se to jinde, přijde zničující reakce, a na vládu se snese smršť žalob a mezinárodních arbitráží. Ale sázím se, že Kypru to vše projde bez mrknutí oka.

Ono totiž znárodnění vkladů je pro naprostou většinu postižených až druhá největší katastrofa, která by je mohla postihnout. Tou úplně nejhorší katastrofou, která by dost možná položila vládu ve většině evropských zemích včetně bruselského pašaliku, a to najednou, by bylo docela prosté úřední opatření: Kypr může vzít databázi ze svého obchodního rejstříku a zveřejnit, komu patří která firma a kdy na její účty jaké vklady přitekly. Jako, že je všem jasné, že nejde o občany Kypru. Kypr tím má v ruce zbraň silnějšího kalibru, než kdyby vyhrožoval atomovým bombardováním. 

A že k bílení na kyperských účtech dochází, je možná také jen svědectví o nějakém okem neviditelnému posunu v mocenských strukturách EU. Ti, kdo si bílení vyžádali jednoduše nepatří do skupiny těch, kdo tam měli uložené prachy na účtech offshorových firem.

Ale přiznejme si, že by nás ten seznam zajímal!