Náš nový mediálně vypiplaný prezident ještě není oficiálně ve funkci a už vytváří mezinárodní kontroverze. Škoda, že je to bez nápadu. Bez argumentace. Jen v intencích americké frakce NATO. Jestřáb nebude proevropský, bude…
… proamerický.
Podporovatelé Jestřába správně vysvětlovali, že nás nemůže v prezidentské funkci zavléci do války, protože nemá právní pravomoci k vyhlašování války. Tito ne dezinformátoři ovšem jaksi opomněli možnost, že někdo vyhlásí válku nám, protože náš Jestřáb jej příliš bolestivě klovne do kuřího oka. V tom smyslu je slovo „zavléct“ do války bohužel přesné a jasnozřivé. Nikdo to ovšem nechtěl vidět. Teď uvidíme.
Pokud se naši politici vyjadřují k Tchaj-wanu, aniž by měli nějakou argumentaci, ale i šanci změnit mezinárodní vliv Číny na obecné akceptování Politiky jedné Číny, dá se to považovat za romantickou bláhovost nebo agresivní provokaci. Argumentace vůči Číně musí začínat v poukazu na porušování lidských práv v Hong Kongu. Nic takového náš Jestřáb ovšem není schopen vymyslet. Drží se jen pokynů a nařízení z oběžníků protievropské frakce NATO. Tam jsou jeho nynější řídící orgány.
Čína nepochybně porušuje lidská práva, a to jak politická, důstojnostní (náboženská) tak i národnostní (právo na sebeurčení). Jenomže běžný důvěřivý zápaďan si nebude život komplikovat ověřováním a přemýšlením, ten je připraven na západní seriály narativů. Proto jsou jestřábí pokřiky libým skřekem na úrovni rajské hudby. Na takového Jestřába jsme hrdi. O tom se nesmlouvá a nepřemýšlí.
Když při běsnění prezidentské kampaně mírový Holoubek zaváhal, jakmile se jej optali na vyslání vojenské pomoci (hypoteticky napadeným) Polákům, Jestřáb mrkl pevným okem a dal najevo každým svalem v obličeji, že napřed pošle vojáky a pak bude zjišťovat, zdali je pomoc právně či logicky podložená. Marně vzpomínám, kdy nám naši spojenci mimo rok 1968 přátelsky pomohli v ohrožení. Pokud si vzpomínám, tak si územní zisky na náš úkor po „Mnichovu“ připsali i Poláci. A nyní by se divili, že bychom pomoc třeba právně či jinak skrupulózně zvažovali? Jestřáb nemá zábrany, když vnímá kořist. Zato Holoubek doplatil na deklarované zábrany.
Problém není v tom, že by někdo chtěl (ani sám Holoubek) podporovat agresi a roztažnost ruského imperialismu. Nicméně musíme používat rozum, a ne reagovat první signální soustavou na bázi dojmů. Přijdou diskuze o podstatě a definici pojmu dezinformace. Již dnes je obtížné se obracet k tématům, které si chce vláda uzákonit v povinném znění. Jestřáb jistě bude nadšeně podporovat sankce proti váhajícím občanům. To je přece tak nevojenské… váhat, kde je pravda.
Pravda je u nás politicky exkluzivní. Jako taková stačí, aby ji politici odhlasovali v nějakém stanovisku a už tady máme dezinformaci, pokud by snad nějaký básník, šašek či vtipálek měl nějaké námitky. Na vznesené námitky a otázky nikdo neodpovídá. Když se poukazuje na agresi jestřábích fanoušků v prezidentské kampani, (ale stále i po ní), nikdo nereflektuje fakta a dál se jen pokřikuje a podporuje i ze strany novinářů a editorů kampaň anti Babiš. Babiš si nyní vybral dovolenou, ale i to je předmět kritiky. Žádné racionální věcné téma. Kampaň anti Babiš byla agresivní již před volbami, v nichž „zvítězila“ pětikoalice. Agrese pokračuje a zvolením Jestřába jsme tento trend nyní potvrdili. Vážně nemohu pochopit, že to u nás tak snadno agresorům prochází. Podsouvání a výklad slov protivníka se staly hlavní artilerií boje kolektivního nasazení. Nejde mít ani odstíny názorů. Jakmile se nesouhlasí s hlásnými pohůnky vlády, udělají z vás dezoláta, ruského švába, kolaboranta. Nadávkami bez argumentace. Ale lidem se to líbí, tak to máme. Lidé tomu věří, tak si to užívejme, doku z nás Jestřáb neudělá ve válce obětované křídlo.
