Jméno Jágr je v kruzích obdivovatelů ledního hokeje legendou, která již přesahuje samotný lední hokej. Vedle mé osobní soustrasti bych chtěl pomyslně poslat i pár útěšných slov, pokud taková dokážu mít.
Jaromír (II.) Jágr + 2022
Jaromír (III.) Jágr
Byly tenkrát radostné dny. Zvedal se nad hlavu pohár z hokejově nejpohárovějších, pohár Stanley cupu. A slavila se také promoce sestry. Rodina u toho většinou byla společně. I to jeden z těch nejpůvabnějších střípků hokejové legendy, ona účast rodiny, která dokládá pevnost a soudržnost charakterních lidí, kteří se mohou i poškádlit, ale ve výsledku stojí při sobě. Mnohé z toho se najde v milé biografii Jaromír Jágr (Jan Šmíd, VIK Vimperk 1995), v níž se můžeme pokochat i mnohými rodinnými fotografiemi. Najdeme tam i zcela maličkého nerozkoukaného Jaromíra z kladenských Hnidous dokonce ještě bez hokejky.
Vždy jsem svým vrstevníkům záviděl starostlivé tatínky. Sám jsem z rozvedené rodiny a společných fotek s otcem a matkou mám méně než pět. Navíc můj otec odešel již v roce 1981. Ztratil jsem ho navíc již dříve, ale jeho úplný odchod z tohoto světa byl pro mne významným smutkem. Nakonec jsem se ze smutků vyléčil hlavně tím, že jsem se sám stal otcem. Nejenom, že to dodává životu smysl, ale přišly mnohé radosti, kdy jsem mohl cosi předat dál, obdarovat láskou, a nakonec i sám být obdarován.
Nebyl bych ale genealogem, kdybych nepřidal také něco do mlýna k historii rodu Jaromírových Jágrů v Čechách. Snad pár perliček leckoho potěší. Jágrovi se mohou označovat přídomkem z Hnidous cca k roku 1790, kdy si vzal jistý Jan z rodu Jágrů, přímý Jaromírův předek, dcerku z rodiny Hnidouského šenkýře Hyského. Profesi zmíněného Jana jsem nezjistil, ale jeho otec Jiří byl kladenským krejčím z dobré rodiny. Jiří se narodil do rodiny kladenského šafáře Petra, jenž se narodil již před rokem 1700 v Motyčíně. Ten v době narození Jiřího spravoval kladenské zboží Nový Dvůr u Pavlova. Dnes Motyčín a Hnidousy společně tvoří kladenskou část Švermov. Přesto rod nepochází ani z Motyčína. Na Petrovy rodiče Jiřího a Magdalenu druhá nejstarší kladenská matrika prozrazuje k roku 1685 záznamy dalších 10-ti narozených Petrových sourozenců, z nichž se asi všichni nedočkali dospělosti. V matrice nenalezneme však sňatek Jiřího a Magdaleny. Po dvě generace si Jágrové přiváželi nevěsty do Kladna ze Slánska a nejspíš odtamtud i pocházeli přímí předkové.
Dalším náhledem do rejstříku Berní ruly (1651 / 1654) zjistíme, že kladenský tradiční matriční přepis Jakr (piš, jak slyšíš) se v rejstříku vůbec nevyskytuje. Matriky jen zcela sporadicky používají německý přepis jména Jäger či Jägr. Nicméně se tento přepis vyskytuje v Indikační skice Hnidous z roku 1840, jenž prozrazuje na rodinu Jágrů, kolik tenkrát měli polností a že jejich dům č.p. 7 byl již v té době z kamene. Rejstřík Berní ruly vykresluje několik regionálních hnízd rodin Jager. Jde o oblasti Kynžvart, Děčín a Liberec. To by potvrzovalo německý původ jména odvozený od Jäger = fořt, lovčí, hajný, myslivec (Německá příjmení u Čechů, Josef Beneš 2020). Způsob jazykového přepisu určovala v období kolem Berní ruly místní vrchnost. Takže nejen náboženská příslušnost, ale i jazyková příslušnost se stanovovala podle vrchnosti. Jágrovi nemuseli být původně Němci, ale podle povolání mohli získat toto německy znějící jméno. Nicméně jediný Jiří Jäger je poznamenán z Hlasic u Litoměřic. Tato malá obec již neexistuje, ale místo koresponduje s původem nevěst ze Slánska. Poslední známé celé jméno jágrovké nevěsty je Zuzana Procházková z Žižic u Slaného. Rodiny tenkrát spolupracovaly často na stavovském základě i po několik generací a braly se někdy až důkladně mezi sebou.
Zatím tedy nelze potvrdit ani vyvrátit, že je Jaromír Jágr, hrající hokej i v zámoří pod českou vlajkou úplně ryzí Čech či Němec. Ale budu dále pátrat, i když myslím, že na tom snad dnes již vážně záleží málokomu a jde spíše o kuriozní podrobnost z dávné minulosti.
