Marně si lámu hlavu, k čemu se zveřejňuje seznam nějakých osob. Zveřejněné seznamy mají zastrašovat. Používal je protektorát, pak komunisti. Nyní jsou jako inspirace pro nějakou radikální odnož pravověrných aktivistů?
Článek Ivo Cermana je flagrantní ostudou. Autor se nejspíš inspiroval v někdejších zprávách StB někam nahoru. I ten slovník je nechutný. S jakou až hygienickou hrůzou se tu podává popis nějaké podsouvané skupiny, která neexistuje. Skrytí levicoví aktivisté v humanitních institucích. Státe zlikviduj je. Pro Boha!
Dělat z každého odpůrce bombardování obyvatel Gazy hlava nehlava antisemitu, to už je obehraná písnička. Je to neprokazatelný nesmysl, který podsouvá podezření na základě nějakých domnělého charakteristik, typu jednání nebo názoru. Typické zneužití kolektivní viny. Jestliže se ve skupině objeví jeden komunista, pak je celá skupina komunistická. Třeba v tramvaji. Všichni nekomunisté měli s odporem vystoupit a nechat si potvrdit antikomunistický odboj.
Naše nešťastná země se žene do neštěstí. Díky toleranci neonacistických názorů došlo na některé drsné rasistické útoky (viz popálená Natálka). Dnes v zájmu zbrojovek pěstujeme lež o nutnosti války. Je to jen dobový názor. Nikdo dnes nemůže vynášet soudy nad ostatními vyjma soudní mašinerie. Tam musí být žalobce a obhájce. Musí existovat reálná náplň trestného činu – skutková podstata.
Veřejné obviňování bez důkazů by nemělo být tak snadno tolerováno. On je samozřejmě Cerman jen taková neškodná dotěrná moucha, ale jeho seznam může inspirovat nějakého spravedlivého sionistu k zoufalému činu. K ničemu jinému se seznamy osob netvoří. Jásající aktivisté pod článkem přinášejí do češtiny nové a nové nadávky. Nyní se Palestinci přejmenovali na Palouše. V interní lékařské hantýrce se ve zdravotnictví za zavřenými dveřmi pacientům říká pohrdavě pacoši. S takovou etikou se bojuje za svobodu a bezpečnost svatého židovského národa.
Smutné. Nešokující. Nepřekvapivé. Spíše už trapné, to je. Tentokrát nechci znát ničí názor.
