Sněmovna rozhodla a nikdo nemá koronavirus. Navzdory informacím, že se situace nákazy zhoršuje plánujeme rozvolnění. Tomu už nikdo nezabrání. Vážně doufám, že se mýlím, a situace už se nezhorší a nebude hůř.
Vývoj dat poukazuje na skutečnost, že se situace nákazy nezlepšuje. Je otázkou, kdo ponese odpovědnost za důsledky případného dalšího zhoršení epidemiologických statistik. Zažalujeme třeba ústavu samotnou, že neposloužila. Hegemonie lidu vítězí sice nad koronavirem mocensky, ale nikoli fakticky.
Zatím mám spíše obavu, že jsme nebývale otrlí. Opozice nepřestává tepat úplně všechno, co vláda udělá. Jistě bude odměněna, že bude na podzim vládnout nejvymřelejšímu národu na koronavirus. To bude radosti ve volebních štábech. Šampaňské proudem. Koronavirus byl jen bublina a nemocnice nejsou přetížené. Ještě, že jsme naslouchali správným údajům Václava Klause staršího. Ten má správné informace, Čé Té těžko.
Na co čekáme? Na uklidnění pandemie, na její omezení a vyhasnutí? Ne. Čekáme na rozvolnění. Zvolna vítězí populistický Okamura. Je to tak jasné. Chraňme jen těch dvacet procent ohrožených, ostatním nic nehrozí. Pokud se jeho slova nepotvrdí, dostane nějakou pokutu? Ani to ne. Změní slovník, změní téma. Posunuli jsme se zvolna k tomu nejhoršímu, co v nás je. Mladá progresivní silná skupina společnosti podlehla iluzi, že oni jsou mimo nebezpečí. Holt evoluce vykoná své. Slabší kusy neunesou trochu toho promoření.
Většina společnosti čeká na zázrak a věří iluzi, že moc a vůle překonají vše. Rozvolnění je lék. Kéž bych se mýlil. Zatím vše bohužel vidím velmi černě. Jsme v čele světové statistiky poměrného nakažení na stotisíc obyvatel, ale nehneme brvou, věříme v rozvolnění. Potřebujeme vidět brutální důkazy problému, až pak se něco změní. Možná ani tak ne. Možná jsme prostě i nejotrlejší na světě.
